Druhá světová válka a K.Vary, II.díl - válečné tragédie

Od 1. října 1938 byl zahájen proces integrace odtržených území do Německé říše. Úkolu se chopily operační oddíly bezpečnostní policie a bezpečnostní služby SD (Sicherheitdienst) v součinnosti s brannou mocí. Součástí převzetí správy nad těmito hraničními oblastmi bylo rovněž zřízení hlavní úřadovny gestapa v Liberci 16. října 1938 a dalších dvou úřadoven v Karlových Varech a Opavě. Liberecká úřadovna dohlížela na činnost karlovarské a opavské úřadovny, avšak všechny tři byly přímo podřízeny Úřadu tajné státní policie v Berlíně. Gestapo sídlilo v Karlových Varech v Obere Schillerstrasse 12 (dnes I. P. Pavlova), SS zřídilo své velitelství v Becherově vile. Na Karlovarsku se v průběhu války vytvářely koncentrační a zajatecké lágry a pracovní komanda těchto lágrů pracovala po celém kraji v průmyslu a zemědělství. První koncentrační tábor v Čechách byl zřízen v Ostrově, byl jednou z poboček koncentračního tábora Flossenbürg, umístěného asi 20 km jihozápadně od Tachova. Tábor měl 85 poboček, v západních Čechách jich bylo v průběhu války vytvořeno šest: velitelství SS v Karlových Varech, Korunní, sběrný tábor pro Židy v Olšových Vratech a pracovní lágry Holýšov, Nová Role, Svatava, Kraslice. Existovaly i další pracovní lágry, např. na Přebuzi, kde byl otevřen cínový důl, podobně jako v Krásně nebo v Libavském údolí, v Pochlovicích, v Oloví a na mnohých jiných místech. V Jáchymově vězni experimentálně těžili uran. Vyskytovaly se tu také zajatecké lágry, např. v Bohaticích. Váleční zajatci byli využíváni na práci, i na venkově, nejprve Francouzi, v menší míře Poláci, později zejména Rusové. V Odeři existoval od roku 1939 židovský sběrný tábor pro přestárlé. Koncem války procházely krajem pochody smrti s vězni z koncentračních táborů, které byly likvidovány před blížícími se frontami. V chaosu končící války byli vězni přemisťováni z tábora do tábora a dozorci je postupně likvidovali. Známe okolnosti několika pochodů smrti na našem území: 19. - 20. 4. z Nové Role do Dachau, na konci března a začátku dubna z Flossenbürgu do Zwickau, 22.3. - 7. 4. z Buchenwaldu do Dachau, 7. - 8. 4. z Johanngeorgenstadtu do Terezína, 18. - 26. 4. ze Stanovic přes Chloumek, Číhanou, Kozlov, Žlutice - další směr neznámý. Dne 12. 4. se vydalo 1 200 vězňů z Buchenwaldu a Oranienburgu po trase Berga - Verdau - Zwickau - Klingenthal - Kraslice - Karlovarsko - Manětín (27. 4. 1945), kde zůstalo na živu asi 300 osob. Ve dnech 25. - 27. 4. projížděl krajem vlakový transport vězňů z koncentračního tábora v polském Svidniku do Arzbergu v Bavorsku.
Civilní obyvatelé byli ušetřeni válečných běsů až do září 1944. Místní věřili, že Karlovy Vary a další lázeňská města, prohlášená za lazaretní, budou bombardování a vojenských akcí ušetřena. Avšak 12. 9. 1944 ve 12.34 místo nezdařeného útoku na mosteckou vodárnu svrhlo 10 amerických bombardérů 1. americké letecké divize trhavé pumy (asi 110) o váze cca 25 tun z výšky 8 tis. m. na Karlovy Vary. Kobercové bombardování, jež trvalo asi jednu minutu, postihlo postupně dnešní Dvořákovy sady, levý břeh Teplé, Tržnici až k hornímu nádraží. Bomby poničily domy Sirius a Tschammler v Zahradní ulici, domy před dnešním Thermalem, hlavní poštu, dnešní kino Čas, dům č. 11 (bývalý Dům potravin) na Masarykově ulici, dům Egerland na Varšavské, Tržnici, okolí spořitelny v Rybářích, kino Elite a hotel Weber. Zahynulo 56 žen a 37 mužů. Většina obyvatel seděla u oběda a nevyhledala kryty, proto byly ztráty poměrně vysoké. Po náletu na Drážďany 14. 2. 1945 došlo k ojedinělým shozům, bylo svrženo 8 trhacích bomb, 300 zápalných, utrpěna 2 těžká a 2 lehká zranění. Dne 17. dubna 1945 před 15. hodinou bombardovalo 55 B-24 Liberatorů 2. americké letecké divize karlovarské železniční uzle 486 trhavými bombami (asi 110 tun). Plný zásah obdržela kolej u Staré Role, v prostoru horního nádraží nebyl nálet příliš úspěšný (jen asi čtvrtina bomb dopadla na určené cíle, proto operační štáby amerického letectva daly rozkaz k opětovnému leteckému útoku na 19. 4.). Koberec zasáhl severní konec drahovického mostu přes prostor před nádražím a střed nádražní budovy. Dne 19. dubna 1945 bylo k náletu na Karlovy Vary určeno 87 bombardérů B-17, které z výšky 5 200 m. svrhly na město asi 170 tun trhacích a 56 tun zápalných pum. Nálet byl proveden devíti leteckými sledy, útok začal v 12.02 a skončil v 12.09. Cílem se stala odbočka na Johanngeorgenstadt, horní nádraží a západní konec nádraží dolního, s depy a dílnami. Železniční cíle byly zasaženy přesně, stejně tak i silniční komunikace v sousedství trati. Rybáře a Tuhnice zachvátilo množství požárů, hořely celé řady domů. Kobercové nálety se nevyhnuly loukám u dnešní Moskevské ul., zasažena byla i plynárna a mnoho budov po celém městě, vyjma lázeňské oblasti, jež byla bomb ušetřena. Tuhnice a Rybáře vzplály natolik, že se podařilo zachránit jen několik budov. Nejvíc bylo poničeno horní nádraží a okolí – Růžový vrch, okolí chebského mostu v Rybářích a Sokolovská ulice. Postiženo bylo dolní nádraží, depa, obytné budovy podél obou břehů Ohře. Po obou dubnových náletech bylo zničeno 171 domů a 21 těžce poškozeno, dalších 158 budov utrpělo střední či lehčí škody. Počet obětí leteckých útoků nelze jednoznačně určit. U trvale hlášených obyvatel se zaregistrovalo 153 zahynuvších, ovšem počet obětí mezi vojáky a uprchlíky je neznámý. Stovky obětí se nacházely v krytech pod rybářskými domy.

Mgr. Jan Nedvěd

1) Velitelství SS v Becherově vile.JPG

2) Exhumace hrobů umučených v lágru Nová Role.jpg

3) Varšavská, dům Egerland po náletu v září 1944.jpg

4) Tržnice po náletu 12.9.1944.jpg

5) Pohled z Rybář na Chebský most v květnu 1945.jpg

6) Rybáře 1945.jpg

7) Růžový vrch 1945.jpg

25   4

2017

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

První komentovaná prohlídka samotnými autory expozice bude v neděli 30.dubna od 15 hodin, více v záložce PŘIPRAVUJEME

24   4

2017

muzeum v KV nově OTEVŘENO

Dočkali jsme se a po 2 letech otevřeli nové muzeum v K.Varech. Otevírací doba je od úterý do neděle v době od 10 do 18 hodin, vstupné je 100/60 Kč. PŘIJĎTE I VY!

24   4

2017

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016

Jak jsme si vedli v loňském roce najdete v záložce muzeum ředitelství