Československé legie 1914 - 1920

Zahraniční dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků se staly v době první světové války nejpádnějším argumentem pro prosazení československého státu. Nejprve vznikaly spontánně v Rusku (Česká družina) a ve Francii (rota Nazdar), kde žily silné krajanské komunity. Rota Nazdar byla téměř rozprášena v zákopových bojích u Arrasu na jaře 1915. Českou družinu – jednotku v síle praporu - používala carská ruská armáda zejména pro průzkum, agitaci a získávání zajatců. Zdrojem nových vojáků se stávali rakousko-uherští zajatci českého původu. Z nich se Družina počátkem 1916 rozšířila na Čs. střelecký pluk a v květnu 1916 na Čs. střeleckou brigádu. Carská vláda však Čechoslovákům nedůvěřovala a bránila širšímu verbování zajatců. Proto také mnoho stovek zajatců vstoupilo roku 1915 do vznikající srbské divize, jež byla nasazena na balkánské frontě. Čechoslováci v srbských jednotkách bojovali zejména v Dobrudži proti Turkům a Bulharům až do léta 1917, načež přešli k Čs. sboru v Rusku. Mnozí ale zůstali na Soluňské frontě a byli nasazeni proti Bulharům a Rakušanům a v létě 1918 odešli do čs. legií ve Francii. V Rusku povolila po únorové revoluci Prozatímní vláda nábor zajatců, brigáda se rozšířila a vybojovala v červenci 1917 vítězství v bitvě u Zborova. Koncem léta 1917 z brigády vznikla 1. střelecká divize, formovala se druhá a na podzim 1917 vznikl Čs. sbor v Rusku. Po bolševické revoluci a německém vpádu na Ukrajinu prodělal sbor v březnu Tarnopolský ústup do vnitřního Ruska a úspěšně bojoval proti německé přesile u Bachmače a Česnokovky. Na jaře 1918 rozhodl T. G. Masaryk o tom, že sbor odjede pokračovat v boji do Francie, po dohodě se Sověty odevzdal většinu zbraní a přes Sibiř odjížděl do Vladivostoku. V občanské válce byl zprvu neutrální, ale zvůle Sovětů, obstrukce i perfidní napadání čs. vlaků vedly v květnu a v létě 1918 k vystoupení legií proti Sovětům. Čs. legie roztažené od Volhy k Vladivostoku se postupně spojily, ovládly celou Sibiř a pomohly ustanovit ruské národní vlády. Sbor bojoval proti bolševikům na volžské a uralské frontě až do zimy 1918/1919. Po vzniku ČSR demoralizovaný a značně vyčerpaný byl sbor počátkem 1919 stažen z fronty a přeorganizován na Čs. vojsko na Rusi. Legie střežily Transsibiřskou magistrálu a postupně byly během let 1919/1920 stahovány do vlasti lodními transporty. Sibiřskou anabází prošlo na 60 tisíc mužů. Po rozbití roty Nazdar ve Francii bojovali jednotliví Češi roztroušeni v útvarech cizinecké legie do počátku roku 1918. I díky Masarykovu působení v severní Americe na jaře 1918 se k vznikající čs. armádě ve Francii připojilo několik tisíc amerických Čechů a Slováků, dva transporty legionářů z Ruska, dobrovolníci a zajatci z Balkánu. Tak se utvořila Čs. brigáda, na konci 1918 už celá 5. střelecká divize, jež se účastnila bojů proti Němcům v Argonnách. Do vlasti se vrátily na jaře 1919 a byly nasazeny proti maďarské Rudé armádě na Slovensku. Divize se sestávala z téměř 10 tisíc mužů. Zahraniční vojsko vzniklo i v Itálii. Krajanská komunita zde byla nevelká, ale postupně přibývali čeští zajatci. Někteří se hlásili do služeb Italů, ti jim však nedůvěřovali. Po italské porážce u Caporetta koncem roku 1917 byly povoleny Čs. pracovní oddíly. Díky osobní iniciativě frontových italských velitelů se pak zformovaly čs. výzvědné oddíly určené pro průzkum a získávání zajatců. Na jaře 1918 mohlo vzniknout čs. vojsko i v Itálii – zprvu Čs. divize, nasazená v srpnu a září v Alpách u Gardského jezera. Na podzim 1918 byla divize přetvořena v Čs. armádní sbor. V prosinci téhož roku odjel sbor o 20 tisících mužů do samostatného Československa a byl nasazen proti Maďarům na jižním Slovensku. Během zimy 1918/1919 pak byla organizována ze zajatců Čs. domobrana v Itálii (55 praporů včetně dvou sudetoněmeckých), která odjela do vlasti na jaře 1919 a také se účastnila bojů proti Maďarům. V průběhu první světové války sloužilo v legiích na sto tisíc mužů, kteří si vysloužili obdiv dohodových mocností a vděčnost národa – legionářská tradice se stala jednou z nosných idejí Československa až do roku 1948 a nebyla zcela potlačena ani během komunistické nadvlády.

Mgr. Jan Nedvěd

 

Generál Janin vyznamenává čs. vojáky, Cognac 1918.jpg

Italský legionář.jpg

Úderný prapor.jpg

Legionáři s Japonci v Charbinu.jpeg

Obrněný legionářský vlak.jpg

Slováci v čs. legiích, Rusko.jpg

25   4

2017

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

První komentovaná prohlídka samotnými autory expozice bude v neděli 30.dubna od 15 hodin, více v záložce PŘIPRAVUJEME

24   4

2017

muzeum v KV nově OTEVŘENO

Dočkali jsme se a po 2 letech otevřeli nové muzeum v K.Varech. Otevírací doba je od úterý do neděle v době od 10 do 18 hodin, vstupné je 100/60 Kč. PŘIJĎTE I VY!

24   4

2017

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016

Jak jsme si vedli v loňském roce najdete v záložce muzeum ředitelství