Ernst Sommer - Pozapomenutý spisovatel z Karlových Varů

Sommerova nejlepší díla se počítají ke špičce expresionistické prózy, historických románů a exilové literatury. Vedle Ernsta Weisse, Ludwiga Windera a Hermanna Ungara patří k výjimečné německo-židovské generaci z Čech hlásící se k Československu. Jeho dílo neoplývalo kvantitou, o to význačnější je svou kvalitou. Narodil se roku 1888 v Jihlavě v německy hovořící měšťanské rodině židovského cukráře. Po maturitě studoval od roku 1907 práva ve Vídni, což pro jeho duchovní vývoj hrálo důležitou roli. Impresionistickými a novoromantickými básněmi přispíval do rakouských a německých časopisů (Der Almanach, Der Merker), 1912-1913 napsal také svou prvotinu, Gideons Auszug. Jeho rané dílo bylo ovlivněno zájmem o židovství a rozporem mezi sionismem a židovskou asimilací. Roku 1912 se stal právníkem a do roku 1915 střídal profesní zastávky jako koncipient v Jihlavě, Vídni, Ústí, Mostu a Duchcově. Po válce, kterou strávil u vojenských soudů v Rakousku, se načas usadil v Duchcově, odkud roku 1920 odešel natrvalo do Karlových Varů. Ještě předtím, roku 1919, se v Jihlavě oženil s Leontinou Illowy. Ve Varech bydlel v dnešní Sadové ulici v domě Münster. Karlovy Vary byly ve 20. letech baštou německé sociální demokracie (DSAP) v ČSR. Zde se také odklonil od sionismu k socialismu. Vstoupil do DSAP a jako právník zastupoval stranu v právních záležitostech. Zde vedle své právnické profese rozvíjel i svou činnost spisovatelskou. Nejprve roku 1921 vyšla expresionistická kniha Der Fall des Bezirksrichters Fröhlich, dále esej Der Simulant, stavící na pranýř militarismus c. a k. monarchie, nebo eseje na téma demagogie a psychologie masy, Vzpoura a Hákový kříž. Roku 1924 vydával s Bruno Adlerem a Ernstem Bergauerem časopis Die Provinz se značným počtem přispěvovatelů. Časopis měl za cíl poskytnout kulturní a jazykový vztah mezi německými a českými mluvčími a pěstovat porozumění, které mělo vytěsnit nedůvěru panující mezi oběma národy, ovšem dočkal se pouhých pěti vydání. Poté, co jeho literární reputace překračovala hranice regionu, se Sommer na dekádu literárně odmlčel, aby se mohl naplno věnovat své profesi. Od roku 1933, kdy se vrátil k literatuře, používal ve svých pracích historická témata, aby odhalil totalitní mechanismy na příkladných historických paralelách (1935 Templáři a 1937 Poselství z Granady). Zařadil se tím mezi německé antifašisty z Čech, jeho knihy se ocitly v říši na indexu a byly páleny. Ještě roku 1938 vyšel román Ein Mönch von Touraine (Mnich Tourainský) o Rabelaisovi, v němž se zabýval ohrožením duchovní svobody. Koncem 30. let se ocitnul na mušce Sudetoněmecké strany (SdP), protože přijímal stále víc politických případů. Byl vystaven neustálým výhrůžkám henleinovců nejen jako Žid, ale také jako sociální demokrat. Když převzal Sommer obhajobu dělníka, který byl po politické bitce v hotelu Střelnice obviněn, že způsobil funkcionáři SdP těžké zranění, anonym Sommerovi telefonicky vyhrožoval likvidací. Bylo jeho osobním neštěstím, že ho osud zavál do Sudet, kde vykonával svou hlavní profesi. Jako Žid a sociální demokrat byl pro nacisty dvojím nepřítelem, ale protože předvídal, utekl z K. Varů těsně před Damoklovým mečem nacismu, norimberských rasových zákonů a teroru. Ujel posledním vlakem před tím, než byly tratě do Prahy přerušeny. Později, počátkem listopadu 1938, byl evakuován do Londýna jedním z prvních transportů, které organizoval soukromý výbor British Committee for Refugees from Czechoslovakia. Jeho štěstím byla příslušnost k sociální demokracii, Židé nebyli považováni britskými oficiálními místy za tolik ohrožené. Po okupaci Čech a Moravy se podařilo pozdního jara 1939 vycestovat jeho ženě a dceři do Anglie. Živil se jako číšník ve vinárně nebo získával krátkodobé literární zakázky. Sehrál aktivní roli v československých, německých a rakouských krajanských a exilových tiskovinách. Jeho práci pro Čechoslováky komplikoval fakt, že neuměl dokonale česky a musel platit i překladatele. V prosinci 1942 napsal povídku Gaskammer (Plynová komora) na zadání exilového časopisu sudetských antifašistů Einheit (Jednota) a pravděpodobně jako vůbec první přiblížil holocaust literatuře. Sommerův mezinárodně úspěšný román Revolte der Heiligen (1944, Vzpoura svatých) se pak odehrává v podmínkách okupovaných území ve fiktivním pracovním táboře, v rozpadajícím se židovském společenství, kde vzhledem k taktice „Vernichtung durch Arbeit“ (Zničení skrze práci) a deportacím dojde k odporu. Konec války znamenal zmar jeho plánu na návrat, britským občanem se stal roku 1951. Kolektivní odsouzení českých Němců a odsun ho naplnily hořkostí. Románem Villon (1949) ukázal osud exulanta. Jeho silné zaobírání se volnomyšlenkářstvím a jeho vize nadnárodní vědecké republiky se čtou jako koncept proti totalitním režimům, např. v knize Die Sendung Thomas Münzers (Münzer, 1948). Posledním velkým románem se stala kniha Erpresser aus Verirrung (Vyděrač z poblouznění 1949), ceněná pro množství autobiografických motivů. Inspirován vlastními válečnými i poválečnými zkušenostmi uprchlíka a emigranta se v románě zamýšlí nad mravním problémem emigranta, člověka vykořeněného z rodné půdy a neschopného se trvale přizpůsobit novým životním a společenským poměrům.

Ačkoliv Sommer patřil názorově do skupiny levicových německých autorů, jako byli E. E. Kisch, L. Fürnberg, Joh. Urzidil nebo F. C. Weisskopf, s nimiž udržoval čilou korespondenci, přesto se po válce nemohl vrátit domů, jako sociální demokrat byl pro komunisty nepřijatelný. I když patřil mezi pokrokové německé autory, na rozdíl od svých komunistických souputníků nedokázal Sommer popřít svou autorskou identitu a naopak zůstal u svého individualismu, takže se v poválečných letech ocitnul s „rozumem v koncích“, jak tomu bylo u mnoha poválečných evropských intelektuálů častým a logickým jevem. Nepříliš šťasten zemřel Sommer v Londýně roku 1955.

Mgr. Jan Nedvěd

Foto: Obálky knih barevné:

4) www.databazeknih.cz/knihy/templari-29133

7) www.databazeknih.cz/knihy/mnich-tourainsky-162293

10) https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Sommer,_Ernst-Revolte_der_Heiligen.jpg

11)www.databazeknih.cz/knihy/vyderac-z-poblouzneni-59216

Zbylé foto: repro z knihy Jürgen Serke – Böhmische Dörfer. Wanderungen durch eine verlassene literarische Landschaft

1) Ernst Sommer (1888 - 1955).JPG

2) Sommerova prvotina Gideons Auszug.JPG

3) S manželkou Leontinou v K. Varech.JPG

4) E. Sommer - Templáři 1994.jpg

5) Manželka a dcera Sommerovy.JPG

6) E. Sommer - Poselství z Granady 1937.JPG

7) E. Sommer - Mnich tourainský 1946.jpg

8) Sommer s kabátem mezi německými sociálními demokraty, napravo od něj W. Jaksch.JPG

9) S manželkou v Londýně.JPG

10) E. Sommer - Vzpoura svatých.jpg

11) E. Sommer - Vyděrač z poblouznění 1955.jpg

25   4

2017

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

První komentovaná prohlídka samotnými autory expozice bude v neděli 30.dubna od 15 hodin, více v záložce PŘIPRAVUJEME

24   4

2017

muzeum v KV nově OTEVŘENO

Dočkali jsme se a po 2 letech otevřeli nové muzeum v K.Varech. Otevírací doba je od úterý do neděle v době od 10 do 18 hodin, vstupné je 100/60 Kč. PŘIJĎTE I VY!

24   4

2017

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016

Jak jsme si vedli v loňském roce najdete v záložce muzeum ředitelství