CZ | DE | EN

Židovští váleční uprchlíci v Karlových Varech roku 1914

Humanitární krize spojené s vlnami uprchlíků jsou průvodním jevem válek přinejmenším od Velké války po konflikty 21. století. Tak jako dnes pozorujeme miliony uprchlíků z barbarsky ničené Ukrajiny, podobně tragické události se odehrávaly od srpna 1914 na území Haliče a Bukoviny v rakousko-uherském Zalitavsku. Místní obyvatelstvo trpělo pogromy a terorem ze strany ruské armády a kozáků. Rusové tamní obyvatele ponižovali, plenili jejich majetek, znásilňovali ženy, popravovali. Nastal obrovský exodus Židů, ale i Poláků, Rusínů aj. do vnitrozemí habsburské monarchie, z velké části do Čech a na Moravu.

Do poloviny roku 1915 našlo azyl v českých zemích přes čtvrt milionu uprchlíků. Také Karlovy Vary a celý region přijímal židovské uprchlíky. Ač byli Židé občané stejného státu jako místní obyvatelé, viditelně se odlišovali, často to byli chasidé v kaftanu, s pejzy a striktně dodržující náboženské předpisy, hovořili jidiš a nebyli integrovaní do širší společnosti. Pro běžné obyvatele regionu tím nastal, i přes prvotní vlastenecké nadšení a touhu pomoci, kulturní šok. Uprchlíci přijížděli z východu živelně, často v dobytčích vagónech, působili divoce a zanedbaně.

Již od září měli okresní hejtmani s představiteli samospráv připravit ubytování pro běžence, zejména ve školách, tělocvičnách nebo hostincích. Hejtmanství vyvíjela značný nátlak, buď přímými příkazy, vyhrožováním sankcemi, nebo naléháním na vlastenecké cítění a milosrdnost, avšak bez valného úspěchu. Třeba starosta Krásného Údolí blokoval ubytování běženců v místním hostinci. Obec Rybničná na Tepelsku odmítla přijmout šedesát uprchlíků, vzala jen dvacet s tím, že mají dost starostí s vlastní chudinou. Sociálně demokratický list Volkswille uveřejnil článek, který převzal i vídeňský tisk, kde se městu ostře vytýkalo, že nepřijalo dostatečná opatření k humánnímu ubytování uprchlíků. Starosta Pfeifer se ohradil vůči „nespravedlivému a nezaslouženému obvinění“. Vzhledem ke krátkému času, který mělo město na přijetí náhle příchozích uprchlíků, nebylo možné okamžitě zajistit potřebné prostory. Židovská obec tehdy poskytla kromě jiného budovy Esterházykeller, domy na dnešní ul. TGM č. p. 1383 (dnes 929/15) a Varšavské č. p. 1398 (50/34), spojené vnitřními trakty a dvorem. Většina uprchlíků v Esterházykelleru se objevila bez vědomí města. Chyběla kontrola a několik uprchlíků se snažilo připojit ke svým příbuzným a místo do nařízené čtvrti se přestěhovali do Esterházykelleru. Okamžitě bylo také zajištěno potřebné koupací zařízení. Nekoupou se však jen lidé, kteří jsou zde ubytováni, ale také uprchlíci žijící v okolních vesnicích. Poté byla zřízena sběrná místa pro oblečení a vybavení a pro uprchlíky se zajišťovalo zásobování.

Místní židovské obce se ochotně staraly o souvěrce, sháněly pro ně peníze, ubytování a humanitární pomoc. Zároveň je hájily před předsudky většinové společnosti a před dezinformacemi. Místní tisk, Karlsbader Badeblatt, v prosinci 1914 referoval o problémech, které pobyt běženců působil. Anonymní pisatel se zmiňoval třeba o tom, že uprchlíci výrazně zvýší spotřebu potravin a jejich inflace způsobí místnímu obyvatelstvu vážné hospodářské škody. Kritizoval židovské obchodníky, „nuzně a špinavě oblečené postavy“, že skupují na venkově ve velkém drůbež, husy, vejce, brambory, ryby, ovoce, kůže a střižní zboží a prodávají toto na trhu. Jako bychom to slyšeli dnes: „…v Karlových Varech se najde jen málo dobrých středostavovských rodin, které si mohou za podmínek, které nyní panují, tyto lahůdky dovolit!“. Navrhoval, aby se více kontrolovala státní podpora, zda není vydávána těm, kteří nejsou v nouzi, ale jen využívají nabízenou příležitost.

List poskytl prostor pro vyjádření místního rabína dr. Ignaze Zieglera, který se neúnavně snažil pomoci uprchlíkům činem i slovem: „Pracovití lidé, kteří se jinak obživě věnují od rána do večera, jsou nuceni zůstat celé týdny nečinní. Nemohou zůstat ve svém chudém příbytku, je to pouze místo na spaní, ulice je jejich domovem. Lze se tedy divit, když se, aby unikli z nečinnosti, rozhlíželi po nějaké práci v zemi, která je koneckonců také jejich zemí, jejich Rakouskem? A kramáři, pekaři, řezníci, ševci, krejčí, nemají radost z bohatších příjmů, které jim v těchto těžkých dnech přinášejí polští Židé? Ale pan pisatel si myslí, že přijímají podporu a hodují, zatímco naši místní chudí strádají a hladoví. Zapomíná snad, nebo raději zamlčuje, že v Karlových Varech v současnosti žije minimálně 600 bohatých polských Židů, kteří si nežádají pomoc od nikoho, ani od státu? Neví ani to, že kromě těchto bohatých polských Židů se v Karlových Varech momentálně zdržuje několik set dalších, kteří si s sebou přivezli nějaké peníze, ale vidí, jak jim to málo, co si přivezli, proklouzává mezi prsty? Pokud tito lidé, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a hospodářství, kteří možná přišli o veškeré živobytí, využijí státní podpory – jistě to nejmenší, co jim stát může nabídnout jako malou kompenzaci za ztracenou celoživotní práci – kdo jim to může vyčítat?“

Haličtí Židé se v průběhu následujícího roku, kdy centrální mocnosti vytlačily Rusko z Haliče, buď navraceli zpět k domovům zpustošeným boji, nebo byli koncentrováni v mnoha utečeneckých táborech, často na Moravě.

Chudí a pologramotní utečenci, převážně Židé, tolik se lišící od místních souvěrců, však prohloubili antisemitismus v českých zemích, a jak se po válce ukázalo, zejména v německém pohraničí.

Archiv

01) Kozácká jízda v první světové válce, ilustrační foto.jpg

02) Fotografie židovských uprchlíků v barákovém táboře v Německém (dnes Havlíčkově) Brodu 1915-1917._zprávy.aktualne.cz. Židovské muzeum Praha.jpg

03) Domy Židovské obce Esterhazykeller na mapě města z r. 1923, označeny židovskou hvězdou. Muzeum Karlovy Vary.jpg

04) Dům ve Varšavské ulici patřící k Esterhazykelleru.jpg

05) Dům v ul. TGM patřící k Estrhazykelleru.jpg

06) Židé u grandhotelu Schützenhaus - Národního domu. Muzeum Karlovy Vary.jpg

07) Vydání Karlsbader Badeblattu ze 6. 12. 1914 s odpovědí rabína Zieglera anonymnímu dopisovateli. SoKA Karlovy Vary.jpg

08) Karlovarský rabín Ignaz Ziegler – reprodukce z knihy Ein Volksbuch über die Propheten Israels-III.JPG

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj