CZ | DE | EN

Vražda profesora Lessinga

Letos si připomínáme 85 let od zavraždění německého židovského profesora Dr. Theodora Lessinga. Lessing působil jako filosof, psycholog a novinář, politicky se angažoval jako sociální demokrat, sionista a pacifista. Známým se stal jednak pro své působení coby soudní znalec psycholog, kdy v procesu s masovým vrahem Haarmannem r. 1924 neustále poukazoval na krytí sadistického vraha špičkami německé policie a byl z procesu odvolán, tak také pro negativní postoj k volbě maršála Hindenburga německým prezidentem v r. 1925. V německých novinách Prager Tagblattu charakterizoval Hindenburga jako nulu (Zero), jež uvolní místo tyranovi (Nero). Takto předvídal nástup totalitního režimu.

Z Německa emigroval v březnu roku 1933 poté, co mu oddíly SA vyplenily byt v Hannoveru. Po krátkém pobytu v Praze se usídlil v Mariánských Lázních, kde našel domov nejprve v zámečku Miramonte, později ve vile Edelweiss v dnešní Třebízského ulici 213. Stále bojoval proti nacismu, účastnil se sionistického kongresu v Praze s přednáškou Německo a jeho Židé, přispíval do německých novin a připravoval další antifašistické akce. V nacistickém Německu byla na jeho dopadení a odvlečení vypsána odměna 80 tisíc marek, přesto se Lessing o život neobával. Byl se svým osudem smířen, jak napsal pro britský list Manchester Guardian před svým zavražděním v srpnu: Z mírového německého spisovatele jsem se stal uprchlíkem. Každý obranný pokus by moji situaci ještě zhoršil. Tomu, že jsem ještě naživu, vděčím několika laskavým přátelům… Jsem Němec a chci jím zůstat; jsem Žid a chci jím zůstat; jsem socialista a chci jím zůstat… Vše co jsem kdy napsal, jsem podepsal svým jménem. Bojuji za spravedlnost proti své vlastní zemi, kterou miluji. Doufal, že zde v malých západočeských lázních bude moci v tichosti pokračovat v práci až do porážky nacismu.

V průběhu léta se v bavorském Tirschenreuthu uskutečnila schůzka, na které byla iniciována profesorova úkladná vražda. Setkání se zúčastnili šéf štábu SA Ernst Röhm, státní tajemník Hoffman a nacisté z Mariánskolázeňska, ochotní vykonat špinavou práci. Večer 30. srpna 1933 kolem půl desáté přistavili vrahové vysoký žebřík do druhého patra vily Edelweiss a postřelili profesora dvěma výstřely z pistole. Lessing podlehl zraněním krátce po půlnoci. Stal se první obětí nacismu v Československu. Tuto fémovou vraždu navíc přímo řídila cizí mocnost. Po půlnoci zorganizovala policie rozsáhlou pátrací akci, při níž zjistila, kdo byli pachatelé. Jednalo se o místní nacionální socialisty Rudolfa Maxe Eckerta a Rudolfa Zischku, kteří však prchli do Bavorska. Vyšetřování tak přerušil útěk a po letech i další politické a válečné události. Pohřeb profesora Lessinga se uskutečnil 3. září 1933 na židovském hřbitově v Mariánských Lázních za účasti tisíců lidí. Nacisté nenechali Lessinga na pokoji ani po jeho smrti. Po připojení českého pohraničí k Německu na podzim 1939 jeho hrob zdemolovali. Po válce se jeho hrob obnovil. Profesora Lessinga připomíná také pamětní deska na někdejší vile Edelweiss, která se od roku 1934 jmenuje Locarno.

Podle některých zdrojů figuroval v případu vraždy ještě třetí pachatel, Karl Hönnel, jemuž se však podíl na vraždě nepodařilo prokázat. Navíc v průběhu války padl na východní frontě. Přestože československé úřady žádaly Německo o vydání pachatelů, ti vydáni nebyli. Oficiálně z toho důvodu, že nebylo známo, kde se nacházejí. Ve skutečnosti dostali vrazi finanční odměnu a novou identitu. Zischka také pravděpodobně zahynul na frontěm, a tak se československým úřadům dostal do rukou pouze Eckert, jenž se za války vrátil do Mariánských Lázní a dokonce si nechal vrátit své jméno. Po válce jej roku 1946 soud v Chebu odsoudil na 18 let odnětí svobody za podíl na Lessingově vraždě. Vyšší trest nedostal, žalobce totiž nedisponoval dostatečnými důkazy a Eckertovi byl prokázán právě jen podíl na vraždě. Po třinácti letech a dvou amnestiích ve věznici na Borech v Plzni jej Československo roku 1958 vyhostilo do Spolkové republiky Německo.

Mgr. Jan Nedvěd

Lessingův Portrét. Zdroj Wikimedia Commons.jpg

Stolpersteiny Ady a Theodora Lessingových v Hannoveru. Zdroj Wikimedia Commons.jpg

Theodor Lessing po roce 1925. Zdroj Wikimedia Commons.jpg

Židovský hřbitov s Lessingovým hrobem v Mariánských Lázních. Zdroj Wikimedia Commons.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary
v roce 2017 oslavilo
150 let od založení


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin