Vojenská perkusní karabina - pol.18.stol. - Mp 307

autor: neznámý

datace: druhá polovina 18. století

provenience: Prusko, Potsdam

materiál: ocel, mosaz, ořechové dřevo

rozměry: délka 700 mm, hlaveň 320 mm, ráže 17 mm

Stav před restaurováním: Karabina byla neodborně zkrácena, u ústí hlavně byly zjevné stopy po pilce na železo. Na ocelových dílech se nacházelo poškození důlkovou korozí, především v okolí pistonu. Zámek nesl stejná poškození hloubkovou korozí, bicí kout zcela chyběl. Mosazné části byly zoxidované. Vlivem dřevokazného hmyzu došlo k oslabení ořechové pažby, v okolí lučíku byla zlomená. Druhotně dodělávaná lícnice se nedochovala, jen její fragmenty. Celkovou soudržnost zajišťovaly pouze kovové součásti jištěné spojovacím materiálem. Mechanické poškození bylo evidentní na povrchové úpravě, která spočívala v šelakové polituře. Také na vnějšku se vyskytovalo narušení dřevokazným hmyzem, a to v podobě výletových otvorů.

Postup restaurování: V první etapě došlo ke kompletní demontáži karabiny.Všechny kovové součásti se odmašťovaly za pomoci technického benzínu. Došlo také na mechanické čistění a desalinaci (odsolování) prostřednictvím destilované vody. Druhá etapa spočívala v konsolidaci dřevěných částí. Nejdříve se odstranily kompletně prachové depozity, při čemž se používaly vatové tampóny, destilovaná voda, líh a pinzeta. Neopomnělo se na zajištění dřevěných uvolněných částí proti odpadnutí při manipulaci. Dřevěné komponenty se čistily horkou párou z destilované vody, silonovým kartáčkem a benátským mýdlem. Pažba se nejdříve napustila insekticidním a fungicidním Lignofixem OP na xylenové bázi. Pak se provedla petrifikace injektáží a vakuovou penetrací 10% roztokem solakrylem. Vzhledem k rozsáhlému poškození červotočem se použilo expanzivní lepidlo na bázi PU. Snímání staré povrchové úpravy se provedlo chemicky. Drobná poškození se vyplnila tmelem. Při třetí etapě se chybějící prvky se nahradily stejným materiálem jako na dochovaném originálu. Barevného sjednocení se dosáhlo mořidly na bázi etanolu. Tmely se retušovaly akvarelovými barvami. Čtvrtá etapa spočívala v konzervaci původních částí. Odrezování se uskutečnilo mikrotryskacím zařízením, a to lokálně z důvodu zachování největší plochy původního černění. Proces dionizace se provedl vylouhováním v destilované vodě. Následné sušení trvalo osm hodin za proudění teplého vzduchu o teplotě 120°C. V páté etapě se zkompletovala karabina s ohledem na původní uspořádání zámku a jeho funkčnost. Nakonec se provedla šestá etapa, při níž se obnovila povrchová úprava.

Restaurátorský zásah provedl v roce 2010 Petr Švábik Dis., byl referenční prací.

Zrestaurovaná karabina je prozatím uložena v muzejním depozitáři a měla by být součástí připravovaných výstav.