Část oděvu, špencr - kolem r.1850 - Tk 448

Havarijní stav součásti ženského lidového oděvu z oblasti severozápadního Krušnohoří z období kolem roku 1850 vykazoval místy silné fragmentální poškození. Základní hedvábná textilie byla již silně lámavá a v četných místech díky pokročilé degradaci vlákna chyběla.

Výsledek restaurátorského zásahu proběhl dle postupu stanoveného záměru a zcela splnil naše očekávání. Chybějící vrchní materiál byl nahrazen a vypodložen kolorovaným hedvábím. Místa, jež byla vytřepena a nechyběl základní materiál, byla odborně skeletována a fixována vč.kolorování podkladového hedvábí v odpovídající barvě. Zároveň byly repasovány třásně ze zlatého leonského přediva lemující kraj límce. Bylo provedeno jejich odborné sejmutí, vyčištění a zpětná aplikace na oděvní část špencru. Vatáž rukávů byla doplněna. Rovněž bavlněná podšívka byla vyčištěna. Po náročné skeletáži byly všechny díly oděvu sešity, napařeny a vytvarovány do původního stavu

Odborným restaurátorským zásahem došlo k zásadní eliminaci pokračující destrukce textilních vláken. Konečný výsledek odpovídá významu a deklaruje odívání lidových vrstev v pol.19.století. Restaurování provedla Helena Kastlová.

Oděv byl restaurován z prostředků ISO, ochrana movitého kulturního dědictví, Ministerstva kultury ČR.

Co je špencr (r Spenzer) ?

Je krátký kabátek sahající do pasu, měl hluboký výstřih, velký límec a byl podšívkován. Charakteristický tvar dodávaly tzv.šunkové rukávy, které byly v ramenní partii vycpané vatou a v zápěstí velmi úzké. Po roce 1840 se ubíralo na jejich přílišné vyztuženosti a tvar špencru se tak stal pohodlnější, rovněž se namísto těžkých tmavých brokátů začalo užívat pěkných vzorovaných hedvábných látek převážně fialové či tmovozelené barvy. U poměštěného kroje býval špencr ze stejné látky jako sukně, takovému oděvu se později říkalo šaty.