CZ | DE | EN

září 2015 - kolonády na modelech

Zatímco probíhají v interiéru muzea stavební úpravy, realizační tým připravuje specifické detaily, které budou umístěny v muzejní expozici. Mezi takové detaily bezesporu patří i modely, jež jsou pro návštěvníky obecně velikým lákadlem.

V nové expozici použijeme jednak „staré“ modely Lokte a Karlových Varů. Oba budou inovovány a vystaveny tak říkajíc v novém kabátě. Kromě nich ale budou součástí tematického modulu proměny Karlových Varů i modely nové. Jelikož čtyři z nich už máme hotové, představujeme vám je již nyní. Modely jsou zhotoveny z Coplastu a plexiskla, realizoval je ateliér Architektonické modely Jedlička Praha. Pro ilustraci přikládáme fotografie objektů, abyste mohli porovnat věrnost modelového ztvárnění.

Předmětem zadání byly čtyři kolonády:

1/ Kolonáda Nového pramene, A. Giessel, postavena r. 1811 (zvaná Dupárna)

2/ Mlýnská kolonáda, Josef Zítek, postavena r. 1881 (současná podoba)

3/ Vřídelní kolonáda, F. Fellner a H. Helmer, postavena r. 1878

4/ Vřídelní kolonáda, Jaroslav Votruba, postavena r. 1975 (současná podoba)

Klademe si za cíl porovnat podoby staveb, které byly postaveny na identickém místě. K interpretaci architektonické proměny dané lokality jsme vybrali Vřídelní a Mlýnskou kolonádu, místa notoricky známá.

Co možná nevíte:

Mlýnská kolonáda (1881) měla mít původně dvě patra, ale kvůli vysokým nákladů stavby a nedostatku peněz původní návrh městská rada nepřijala. Architekt Josef Zítek musel změnit celkovou koncepci stavby. První kritiky stavby byly zdrcující. Srovnávaly ji s kuželkovou dráhou nebo se záhonem chřestů. Dlouho si obyvatelé nemohli na novou kolonádu zvyknout. Podle jejich názoru kolonáda „zohavila“ lázeňskou čtvrť. To dokazuje, jak můžou být relativní dobová estetická kritéria. V roce 1893 byla kolonáda prodloužena ke Skalnímu prameni. Kolonáda se třemi loděmi a četnými sloupy je dlouhá 132 m a široká 13 m. Na střešní terase stojí několik soch. Jejími autory byli sochaři Wilfert a Schreiber. Svůj název získala podle dřívějšího městského mlýna, který stál poblíž. Prostor před kolonádou vznikl v roce 1949, kdy říčka Teplá byla překlenuta. V roce 1982 byla kolonáda rekonstruována. Předtím na tomto místě stávala Kolonáda Novéhoho pramene (1811), avšak v době vžitější název byl Dupárna, to proto, že při korzování na dřevěné podlaze se zde ozývalo mohutné dupání.

Vřídelní kolonáda (1878 a 1975) byla postavena na místě původní litinové, kterou postavili vídeňští architekti Fellner a Helmer v r. 1878. Postupem času kolonáda začala chátrat, v r. 1939 byla celá stržena kvůli statickému narušení způsobeného korozí železných spojníků. Všechny kovové díly byly odvezeny vlakem na sběr kovů pro válečné účely. V dalším roce proběhla soutěž na projekt nové Vřídelní kolonády, ale kvůli válce záměr nebyl realizován. Nakonec byla postavena provizorní dřevěná prosklená konstrukce, kterou nahradila současná železobetonová kolonáda s půdorysem do L, obložená bulharským mramorem. Před vchodem k Divadelnímu náměstí stávala socha astronauta Jurije Gagarina, proto se kolonáda do konce 90.let jmenovala Gagarinova. Dnes již socha před vchodem nestojí, najdeme ji na karlovarském letišti.

obr. 1a) Kolonáda Nového pramene kol. r. 1830, tzv. Dupárna.jpg

obr. 1b) model kolonády tzv. Dupárny, podoba 1. pol. 19. stol..jpg

obr. 2a) Mlýnská kolonáda, současná podoba.JPG

obr. 2b) model Mlýnské kolonády, současná podoba.JPG

obr. 3a) Vřídelní kolonáda litinová, kol r. 1900.JPG

obr. 3b) model Vřídelní kolonády litinové.JPG

obr. 4a) Vřídelní kolonáda, současná podoba.JPG

obr. 4b) model Vřídelní kolonády, současná podoba.JPG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin