Jména této horniny nepřipouští pochyb. Ano, typickou vlastností fonolitu je znělý zvuk, který vydává při poklepání.
Znělec je hornina sopečného původu. Ovšem nenajdeme ji na každé sopce. Znělce totiž patří mezi takzvané konečné produkty vývoje alkalického magmatu. Co to znamená?
Probíhá-li sopečná činnost rychle, tak magma odchází ze sopky takzvaně málo vyvinuté – tedy v celém svém objemu poměrně dobře promíchané. Takové lávy bývají hodně tekuté a tvoří rozsáhlé proudy. Dávají vzniknout především horninám běžně označovaným jako čediče.
Pokud je však vývoj magmatu dostatečně dlouhý, tak může magmatický krb výsledně připomínat jakousi obří sklenici nepromíchaného Caffè latte. Jsou tam vrstvy, které mají společný základ, ovšem podíl jednotlivých složek je v nich odlišný. Nejméně vyvinuté, tedy nejtěžší, lávy ze spodní části magmatického krbu mají menší podíl oxidu křemičitého a naopak relativně velký podíl oxidu hořečnatého. Naopak znělce vznikají z toho, co zůstalo po usazení těžkých minerálů s obsahem hořčíku a železa – ze svrchní "mléčné pěny". Je to ta světlejší a lehčí partie ve svrchní části magmatického krbu. Obsahují poměrně hodně oxidu křemičitého a hlinitého a jen minimum oxidu hořečnatého.
Fonolitové magma je velmi viskózní – špatně teče a fonolity proto jen zřídka vytvářejí lávové proudy. Jeden byl výjimečně zaznamenán v lokalitě Radechovské skály nedaleko Klášterce nad Ohří. Běžněji vytvářejí bochníkovitá tělesa tzv. lávové dómy, nebo lakolity – jakési obří pupínky na tváři krajiny, které obvykle utuhnou ještě pod zemským povrchem.
Znělcová tělesa odkrytá erozí jsou běžná v Českém středohoří - například Bořeň u Bíliny nebo Hněvín u Mostu. V Karlovarském kraji respektive v Doupovských horách, jakožto největším českém sopečném pohoří jsou však znělce vzácné. Známé jsou znělcové suky Šemnické skály a Andělské hory. Vědcům známá avšak dlouho opomíjená je také skála Vlčí kámen - Wolfsstein Berg nedaleko bývalé osady Heřmanov ve vojenském újezdu Hradiště.
Jaké jsou další vlastnosti znělce, k čemu se dá využít a jak vlastně zní? A co vznikne z té „kávové sedliny“ magmatického krbu? To se dozvíte na výstavě "Hory oheň plivající", kterou pro Vás Muzeum Karlovy Vary chystá na podzim letošního roku.
Text: Jan Matějů
Odborná revize: Vladislav Rapprich
Fotografie: Stanislav Wieser a Jan Matějů (vzorky horniny)