CZ | DE | EN

Zimní sčítání vodního ptactva

Na území ČR žije řada druhů tzv. vodních ptáků. Nejedná se o skupinu taxonomickou, ale ekologickou, která je tvořena zejména zástupci z řádů vrubozobí, potápky a krátkokřídlí. Je pro ně typické přizpůsobení tvaru těla i nohou k plavání či potápění na úkor pohybu po souši a létání. V období toku jsou u většiny druhů samci a samice téhož druhu výrazně odlišně zbarveni (tzv. svatební šat) a při vlastním toku je možno pozorovat specifické chování párů, kdy partneři často vzájemně kopírují své pohyby, případně samci provádějí různé svatební tance. Hnízda si staví na jaře v blízkosti vody, v rákosí či na zemi popř. i v dutinách stromů nebo budkách. Mláďata vodních ptáků jsou “ nekrmivá“, tj. líhnou se značně vyvinutá a záhy jsou schopná si sama opatřit potravu. Ihned po vylíhnutí u nich dochází k tzv. vtištění (imprintingu), kdy za svého rodiče považují to první, co po vylíhnutí uvidí a neomylně to následují. První týdny života je jejich tělo pokryto hustým prachovým peřím, které postupně ztrácejí (viz foto 1). Dospělí ptáci mění peří (pelichají) jednou nebo dvakrát ročně.

Vodní toky i stojaté vody u nás obývají především ptáci z čeledi kachnovitých (Anatidae), kam patří husy, labutě a kachny. Jsou pro ně charakteristické plovací blány spojující tři prsty na nohou, husté peří odolné proti vodě a zobák, který má na okraji do sebe zapadající vroubky (odtud také název řádu pod který tato čeleď spadá - vrubozobí). Tvar zobáku jim umožňuje filtrovat rostlinnou či živočišnou potravu sebranou ze dna či z vodní hladiny. U husí tvoří podstatnou část stravy i rostliny spásané na souši; jiné druhy, např. morčáci, se živí převážně rybami. Nejběžnějšími zástupci této skupiny u nás jsou kachna divoká (Anas plathyrhynchos), labuť velká (Cygnus olor), kopřivka obecná (Anas strepera), polák velký (Aythya ferina) či husa velká (Anser anser).  Na mělčích a pomalu tekoucích vodách se také často setkáváme s početnými skupinami lysek černých (Fulica atra) z čeledi chřástalovitých (Rallidae) z řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Dále je u nás zastoupen i řád potápky (Podicipediformes), jehož zástupci jsou velmi dobře přizpůsobeni k potápění a lovu ryb, pulců, žab či měkkýšů pod vodní hladinou. Jejich zobák je na rozdíl od kachního špičatý a ostrý a prsty na nohou mají vroubené širokým lemem. V porovnání s ostatními ptáky mají kvůli snazšímu potápění těžší kostru, která jim spolu s dozadu posazeným těžištěm těla přináší i nevýhodu v podobě horších letových schopností, zejména při startu a manévrování. Na území ČR hnízdí např. potápka roháč (Podiceps cristatus, foto), potápka černokrká (Podiceps nigricollis) či potápka malá (Tachybaptus ruficolis), které v současnosti patří k ohroženým druhům.

Většina vodního ptactva je alespoň částečně tažná a na podzim odlétá do jižních oblastí Evropy a k nám naopak zalétají zimovat některé druhy ze severu. V zimním období se vodní ptáci stahují za potravou k nezamrzajícím tokům. Na území Karlovarského kraje tak můžeme v zimě pozorovat nejen běžně se vyskytující kachnu divokou, ale také morčáka velkého (Mergus merganser, foto 3 a 4) či skupiny kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo, foto 5). V minulých letech byl ojediněle zaznamenán i zimní výskyt čírky obecné (Anas crecca) a hohola severního (Bucephala clangula), kteří patří k ohroženým druhům naší přírody. Na řece Ohři pod Chebským mostem v Karlových Varech byla před několika lety v zimě pozorována i labuť zpěvná (Cygnus cygnus, foto 6), která se u nás objevuje jen velmi zřídka.

Jako každý rok, i letos se Česká republika připojuje k  Mezinárodnímu sčítání vodního ptactva (IWC – International Waterbird Census). Sčítání konané pravidelně již od roku 1966 si klade za cíl přispět k poznání početnosti jednotlivých druhů vodních ptáků a vytipovat důležitá místa hnízdění a zimování, která je třeba dále chránit. Ideální dobou pro sčítání je zima, protože se ptáci shlukují u nezamrzlých vodních ploch a jen minimálně přelétávají. Letos připadá termín této akce na 16. a 17. ledna. Bližší informace o sčítání a jeho výsledcích z minulých let naleznete na na stránkách České společnosti ornitologické www.cso.cz a na www.iwccz.wz.cz .

Mgr.Kristýna Matějů

Použitá literatura a další zdroje: www.biolib.cz, Sauer F.: Průvodce přírodou – vodní ptáci, Hudec K. a kol. (1972): Fauna ČSSR – Ptáci, díl I.

Archiv

1 mládě lysky.JPG

2 potápka roháč.JPG

3 morčák velký v letu.JPG

4 morčák velký.JPG

5 kormorán velký.JPG

6 labuť zpěvná.JPG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin