Byl čas, kdy v údolí u řeky červenaly se kaliny i růžové kvadrátky brslenu, zbloudilého mezi vrboví a olše ještě temnozelené, plné girland žloutnoucího divokého chmele. Až k vodě splýval s kmenů a křovin, jejichž stínem občas zasvítil v prudkém letu nad samými vlnami kovový lesk modrozeleného rybáříka. (Alois Jirásek, U nás III., psáno v letech 1901 až 1902)
Brslen obecný se díky svým semenům uloženým v nápadných růžových tobolkách objevil i v díle českého klasika Aloise Jiráska. Pojďme si tento keř blíže představit.
Brslen obecný (Euonymus europaeus) patří do kosmopolitně rozšířené čeledi jesencovité (Celastraceae) zahrnující opadavé stromy, keře nebo liány. Samotný rod brslen zahrnuje přibližně 220 druhů keřů nebo malých stromů, z nichž většina roste v Asii, vzácněji v Severní Americe a jinde ve světě. V Evropě se vyskytují pouze čtyři druhy a na území České republiky přirozeně rostou jen dva – brslen obecný a brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus). Brslenem bradavičnatý od brslenu obecného snadno odlišíme díky přítomnosti tmavohnědých až černých korkových bradaviček na větvích. Přirozeně se vyskytuje pouze na jižní Moravě.
Brslen obecný je keř obvykle dorůstající do výšky dvou až tří metrů, má vejčité celokrajné listy, mladé větvičky jsou zelené čtverhranné s podélnými korkovými lištami. Nenápadné květy brslenu jsou čtyřčetné a jednolitě zelené. Plodem je tobolka, která se v době zralosti zbarvuje do růžova až karmínově červena. Zralé tobolky pukají a odhalují semena obalená „masitým“ oranžovým míškem. Tvar tobolky připomíná biret – tradiční kněžskou čepičku čili kvadrátek, což jsou zároveň lidová pojmenování pro brslen. Nápadná barva semen láká k jejich konzumaci ptáky, jak si povšiml již František Polívka (1902): "… jsouce z daleka nápadná ptákům, zejména červenkám, které dužnaté míšky rády žerou, nestrávená jádra však vyvrhují v chuchvalcích zpátky, zanášejíce je často na místa značně vzdálená. Vůbec jest rozšíření brslenu závislo velice od červenek, jak souditi lze též z okolnosti, že hlavně tam roste, kde se tito ptáci vyskytují." Tedy na okrajích lesů, mezích, v příkopech cest nebo porostech podél vod.
Brslen je jedovatý. Jeho na prášek rozemletá semena se dříve používala jako prostředek proti svrabu a vším. Odvar z plodů byl využíván k barvení. Tvrdé žlutavé dřevo se využívalo v řezbářství, k soustružnickým pracím, výrobě obuvnických floků a párátek na zuby. Uhel z brslenového dřeva se prý výborně hodí ke kreslení.
V Karlovarském kraji se s brslenem obecným setkáme v nižších a středních polohách Doupovských hor – především na jejich východním okraji kolem Valče, také na Žluticku a v údolí řeky Ohře od Karlových Varů až do Boče. Jinde v regionu roste pouze jednotlivě a jeho výskyt zde nemusí být přirozený. Brslen je totiž občas vysazován jako okrasná dřevina.
Jan Matějů
literatura:
Jirásek Alois. U nás III [online]. V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2015 [2021-10-26]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/04/14/07/86/u_nas_III.pdf.
Polívka František (1902): Názorná květena zemí koruny české. Svazek II. Rostliny prostoplátečné. R. Promberger, Olomouc.
Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds.) 1997: Květena České republiky. 5. Academia, Praha.