CZ | DE | EN

Užovka stromová, klenot Poohří

Jedním z nejstarších zobrazení hada v Evropské kulturní tradici je had obtáčející hůl řeckého boha lékařství Asklépia (Aeskulapa). Tradičně se tento had považuje za užovku stromovou, dříve známou jako užovka Aeskulapova (Zamenis longissimus). Vyskytuje se celkem běžně v jižní Evropě v souvislém pásu od Španělska až po Kaspické moře. Na území České republiky se vyskytuje na třech lokalitách. Do NP Podyjí zasahuje severní okraj jejího souvislého rozšíření z Rakouska, do Bílých Karpat zasahuje ze Slovenska a třetím místem je okolí Stráže nad Ohří, kde žije její izolovaná populace. Další izolované populace se nacházejí v Německu a Polsku.

Užovka stromová (obr. 1) patří k našim kriticky ohroženým plazům. Je to náš největší had – dorůstá běžně délky okolo 150 cm, vzácněji až 200 cm. Dospělé užovky mají svrchní stranu těla hnědou až hnědozelenou a spodní žlutou. Zornice oka je kruhová a jedinci se od sebe liší unikátním uspořádáním a počtem štítků nad a pod čelistí a na spáncích. Samce lze rozeznat od samic pomocí tvaru kořene ocasu, který se u samic od kloaky rychle zužuje, zatímco u samců je silný. Mláďata jsou výrazně skvrnitá a mají za hlavou patrné žluté půlměsíce (obr. 2). Užovka stromová není jedovatá, i když její kousnutí může být nepříjemné.

Navzdory svému názvu zpravidla nežije na stromech, ale spíše na kamenitých stráních porostlých křovinami, na okrajích pastvin, v lesních průsecích apod. Vyhýbá se otevřené krajině a vyhledává prosluněná místa poblíž lesních komplexů a křovin. Zarostlé kamenné zídky, rozvaliny budov, zarostlá smetiště, hnojiště apod. jí poskytují vhodné úkryty a tak se užovky stromové často stahují k okrajům vesnic či k osamělým stavením (obr. 3). Člověku se nevyhýbají a pokud mají s lidmi dobré zkušenosti, chovají se důvěřivě. Užovky jsou aktivní ve dne, úkryt opouštějí brzy ráno a dopoledne i odpoledne se za vhodného počasí vyhřívají na slunci. Přes poledne se obvykle ukrývají a večer pak vyrážejí lovit potravu. Živí se drobnými savci, které obtočí a udusí, popř. ptačími vejci, která polykají celá.

Období od poloviny října do dubna tráví užovky stromové zimním spánkem ve vhodném úkrytu, např. v opuštěných norách, skalních štěrbinách, pod kameny apod. Je běžné, že dospělí jedinci používají jeden úkryt několik let po sobě. V květnu a červnu dochází k páření, jemuž předcházejí působivé souboje samců (k vidění na fotografiích a videu na <http://www.terakadan.cz/akce/pareni-uzovky-stromove-zamenis-longissimus/>). Samci se vzájemně přetlačují a proplétají v charakteristickém postoji, kdy jsou propleteni zadními částmi těla a přední část těla mají zdviženou nad zem. Samice kladou v období od června do srpna obvykle 5-9 vajíček. Snůšky můžeme nalézt na dostatečně teplých a vlhkých místech, např. v hnoji či kompostu, ve vykotlaných kmenech apod. Několik hodin až dní po snesení vajec tráví samice obtočená kolem snůšky a brání ji před predátory. Mláďata se líhnou koncem léta, měří obvykle okolo 20 cm a pohlavní dospělosti dosahují v třetím roce života.

Výskyt izolované populace užovky stromové v okolí Stráže nad Ohří je vysvětlován různě. Některé prameny uvádějí, že užovky byly do Poohří uměle vysazeny hrabětem Buquoyem v polovině 19. stol., rodinou Mattoni na konci 19. stol., či řeckým obchodníkem Avramidem v 1. pol. 20. stol. Žádnou z těchto teorií se však nepodařilo spolehlivě prokázat. S ohledem na fosilní nálezy užovky stromové ze střední a severozápadní Evropy, lze předpokládat (a výsledky nedávných výzkumů s využitím genetické analýzy to potvrzují), že izolované populace jsou reliktem z období atlantického klimatu, kdy hranice rozšíření tohoto druhu ležela severněji.

Velikost populace užovky Stromové v okolí Stráže nad Ohří se odhaduje na cca 500 jedinců. Její výskyt významně ovlivnila změna zemědělského hospodaření v polovině 20. století a s ní spojená ztráta rozmanitosti krajiny a možných úkrytů. V současnosti ji nejvíce ohrožuje postupující výstavba, která vede k ubývání typických biotopů. Proto bylo v roce 2006 založeno občanské sdružení Zamenis, které se zabývá jak popularizační činností, tak praktickými stránkami ochrany tohoto kriticky ohroženého druhu, tj. ochranou přirozených biotopů a také budováním nových líhnišť (viz obr. 4, podrobnosti na webu <http://zamenis.wgz.cz/>).

Mgr. Kristýna Matějů

Použitá literatura a další zdroje: Baruš V., Oliva O. a kol.: Fauna ČSFR – Plazi, Academia, 1992,  Musilová R.: Užovka stromová (Zamenis longissimus), teze k disertační práci, ČZU Praha, 2007,  <http://zamenis.wgz.cz/>

Archiv

Obr. 1 dospělá užovka stromová.jpg

Obr. 2 mládě užovky stromové.jpg

Obr. 3 mozaika pastvin a mezí podél Ohře - typický biotop užovky stromové.jpg

Obr. 4 uměle zbudované líhniště - foto K. Janoušek.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin