Tesařík dubový je brouk, žlutočerným zbarvením i velikostí připomínající vosu. Dosahuje velikosti 6 až 20 mm. V přírodě se s dospělými tesaříky můžeme setkat od dubna do července. Především však v květnu a červnu, kdy za plného slunce nervózně pobíhají po osluněných větvích prosychajících dubů nebo na čerstvě pokáceném dubovém dřevě. Tesaříci se zde páří a samice následně kladou vajíčka do skulin v kůře. Larvy se živí lýkem, před kuklením však zalézají 3 až 7 cm hluboko do dřeva. Jejich vývoj obvykle trvá jeden rok. Kromě dubů se mohou živit také na lípách, buku nebo jeřábu. V oblastech, kde se hojně vyskytuje, je významným technickým škůdcem dřeva.
Tesařík dubový se vyskytuje ve velké části Evropy, v severní Africe, v Malé Asii a přes Kavkaz zasahuje areál jeho rozšíření také do střední Asie. V České republice je poměrně častý v doubravách nižších a středních poloh. O výskytu tesaříka dubového v Karlovarském kraji nemáme dostatek informací. Například Sláma (1998) jej uvádí jen ze západního okraje Doupovských hor z kvadrátu 5744. Ve sbírkách Muzea Karlovy Vary je doložen pouze pěti kusy, bohužel nedatovanými, sebranými ing. Josefem Maškem ve Žluticích (přibližně kvadráty 5944 a 5945).
Ještě se vraťme ke zbarvení tesaříka dubového. Díky výrazné žluté kresbě na černém podkladu těla a žlutooranžově zbarveným tykadlům a končetinám připomíná vosu tak dokonale, že tím většinu pozorovatelů ošálí. V průběhu evoluce se zbarvení tohoto tesaříka vyvíjelo tak, aby připomínalo vosy nebo jiný nápadně zbarvený nebezpečný hmyz a poskytovalo mu ochranu před predátory. Tento jev, kdy neškodný tvor napodobuje jiného jedovatého nebo nebezpečného tvora, se označuje jako mimikry (přesněji Batesovské mimikry) a v přírodě se s ním setkáváme poměrně často. Za vosy se vydávají třeba některé pestřenky nebo motýli nesytky.
Text a foto: J. Matějů
Použitá literatura:
Heyrovský L. a Sláma M. 1992: Tesaříkovití. (Coleoptera, Cerambycidae). Nakladatelství Kabourek, Zlín, 366 pp.
Sláma M. 1998: Tesaříkovití (Cerambycidae) České republiky a Slovenské republiky. Výskyt, bionomie, hospodářský význam, ochrana. Krhanice, 383 pp.
Popisky fotek:
1) Tesařík dubový (Plagionotus arcuatus), duben 2017, Sedlečko (kvadrát 5743).
2) Samice tesaříka dubového na čerstvě pokáceném dubovém dřevě.
3) Samec tesaříka dubového.