Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)
Obvykle od konce dubna se můžeme i v naší přírodě obdivovat květům řady druhů orchidejí. Mezi jedny z nejčasněji vykvétajících druhů patří také prsnatec bezový.
Prstnatec bezový patří spíše mezi menší druhy, dorůstá 10 až 25 cm. Prstnatce dostaly své jméno podle prstovitě dělené zásobní hlízy, nicméně ta je u tohoto druh dělena jen velmi mělce. Lodyžních listů má prstnatec nečastěji 4 až 6, jsou podlouhle kopinaté světle zelené – bez kresby. I v rámci jedné lokality se můžeme setkat s dvěma barevnými formami květu – světle žlutou a nachově červenou, přičemž se uvádí, že žlutá forma je častější.
Pstnatec bezový je rozšířen v Evropě od Španělska po Dněpr a Kavkaz, na severu zasahuje jeho areál do středu Skandinávie na jih až do středomoří. V rámci tohoto areálu se vyskytuje ostrůvkovitě na živinami chudších loukách a pastvinách v podhorských a horských oblastech. V České republice prstnatec bezový najdeme především v oblasti karpatských pohoří na východní Moravě. Na zbytku našeho území se vyskytuje vzácně až roztroušeně.
V Karlovarském kraji je prstnatec bezový v současné době znám z pouhých pěti lokalit, které se nacházejí v oblasti mezi krušnohorským vrchem Plešivec a vrchem Hora v Doupovských horách. Právě na východním úbočí vrchu Hora se na dvou blízkých loukách zachovala nejbohatší populace, která v letošním roce čítá přes dvě stovky kvetoucích rostlin. Díky poloze ve vojenském újezdu není lokalita na vrchu Hora běžně přístupná. Nicméně prstnatce bezové, je byť v menším počtu možno obdivovat u Srní, bývalé obce Popov nebo na jižním svahu Plešivce – luční enklávě bývalé osady Horní Kaff.
Použité zdroje:
IUCN Red list of Threatened Species, www.iucnredlist.org
Botany, http://botany.cz/cs
Nálezová databáze AOPK ČR, http://portal.nature.cz
Procházka F. a Velísek V.: Orchideje naší přírody. Academia, Praha, 1983
Melichar V., Krása P. a Tájek P.: Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. Karlovarský kraj a AOPK ČR, Karlovy Vary, 2012.
text a foto: Mgr. Jan Matějů