CZ | DE | EN

Přírodní památka Vlčí jámy

Přírodní památka Vlčí jámy se nachází na úbočí Blatenského vrchu (1042,6 m n. m.). Jedná se o systém propadlin a odkrytých částí chodeb, které zde zůstaly po těžbě cínových rud v 16. století. Těžba zde probíhala tzv. komorovým způsobem a to až v hloubce 35m pod povrchem. Nejrozsáhlejší částí přírodní památky je Vlčí propadlina (Wolfspinge), která je dlouhá 120m, široká přibližně 14m a hluboká až 25m. Po dobývání žíly Jiří (pásmo Kammergang) zůstala úzká Ledová jáma (Eispinge) hluboká přibližně 20m. Své jméno získala patrně díky tomu, že se zde, díky malé cirkulaci vzduchu, v úzké průrvě udržuje stabilní nízká teplota, která dává vzniknout tzv. jeskynnímu ledu. Ten na dně průrvy přetrvává i v letním období. Toto specifické mikroklima bylo důvodem, proč je lokalita od roku 1975 zákonem chráněná.

Z geologického hlediska je Blatenský vrch vrcholem tektonicky vyzdviženého hřbetu s asymetrickými svahy tvořeného biotitickou žulou krušnohorského plutonu a greiseny (metamorfovaná žula typická pro krušnohorskou oblast). V greisenech blatenského masivku je vyvinuta Sn-W-Li-Mo-Bi mineralizace. Hlavní užitkovou složkou byl minerál kasiterit (cínovec, SnO2). Charakteristická je také přítomnost topazu, fluoritu a turmalínu.

Okolí Vlčích jam tvořené smrkovou monokulturou, která navíc byla značně poničená imisemi a následně větrnými kalamitami. Mnohem zajímavější je druhová bohatost kapraďorostů samotných Vlčích jam. Roste zde např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), sleziník severní (Asplenium septentrionale), sleziník červený (Asplenium trichomanes), puchýřník křehký (Cystopteris fragillis) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpum dryopteris). Rovněž se zde vyskytují chladnomilné druhy horské flóry, např. pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) či podbělice alpská (Homogyne alpina). Přírodní památka Vlčí jámy je také jediným místem, kde se v České republice vyskytuje měďovka Mielichhoferova (Mielichhoferia mielichhoferiana) – vzácný mech, který je vázán na substrát s odkrytými žílami rud mědi. Tento druh zde byl zaznamenán v roce 1997.

V žulových stěnách Vlčích jam hnízdí rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a do 80. let 20. století se na Blatenském vrchu pravidelně vyskytoval tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Dále zde můžeme narazit na ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) či slepýše křehkého (Anguis fragilis). Nedávno zde byl také náhodou objeven kriticky ohrožený plch zahradní (Eliomys quercinus) - podrobněji o tomto nálezu viz předchozí články.

Jeskynní led z Vlčích jam byl v minulosti využíván pro chlazení potravin. Roku 1813 po bitvě u Lipska odtud prý bylo odvezeno šest vozů ledu do vojenských lazaretů. V létě 2005 zde skupina občanů nedalekého Klingenthalu vytěžila přibližně dvě tuny jeskynního ledu s cílem postavit z něj sněhuláka a vyhrát tak v soutěži pořádané jistým regionálním rádiem. Podle novinových zpráv z té doby je známo, že soutěž nevyhráli a navíc byla každému ze šesti pachatelů vyměřena (dosti mírná) pokuta 20000 Kč. Jeskynní led se do Vlčích jam postupně vrací, přestože tímto vandalským zásahem došlo k porušení unikátního mikroklimatu. Přítomnost ledu ještě zvětšuje teplotní rozdíl mezi chladným vzduchem, který přirozeně klesá na dno hluboké jámy a v létě zabraňuje vstupu teplého vzduchu. Nad vrstvou ledu tak vzniká vrstva velmi chladného vzduchu, který se prakticky nepohybuje. Tvorba nového jeskynního ledu je ovlivněna řadou faktorů. Klimatické změny a odlesnění okolí Vlčích jam přispívá k tomu, že se skály v létě více prohřívají, ale chladnější zimy v posledních letech mají na vrstvu nově vznikajícího jeskynního ledu pozitivní vliv.

K přírodní památce Vlčí jámy vede z Horní Blatné naučná stezka, která končí až na Blatenském vrchu. Podobných propadlin je však v Krušných horách celá řada – Vlčí jámy patří k těm nejznámějším.

Použitá literatura a jiné zdroje:  Chráněná území ČR, svazek XI: Plzeňsko a Karlovarsko (2004), AOPK ČR, <http://www.horni-blatna.cz/turisticke-informace/vlci-jamy/>, <http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/pp-vlci-jamy/>, <<http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/63686-vlci-jama-v-krusnych-horach-doplatila-na-recesisty-ze-saska/>>, <<www.prirodakarlovarska.cz>>

Mgr. Kristýna Matějů

 

Archiv

Obr 1. Vlčí jáma.JPG

Obr. 2 Ledová jáma s jeskynním ledem.JPG

Obr. 3 sleziník červený.jpg

Obr. 4 podbělice alpská.jpg

Obr. 5 měďovka Mielichhoferova.jpg

Obr. 6 Vlčí jámy, 1925.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj