Pokud mluvíme o krásné přírodě, obvykle si představujeme divokou romantiku horských lesů a divokých říček nebo líbeznou venkovskou krajinu s mozaikou polí, luk a lesů. Industriální území nebo aktivní lomy za „přírodu“ drtivá většina lidí nepovažuje.
Lom Jiří, největší hnědouhelný lom v Sokolovské pánvi, dnes již propojený se sousedním lomem Družba, skutečně nepůsobí jako místo na nedělní procházku. Ostatně veřejnosti není volně přístupný. Příroda si však do něj našla cestu velmi rychle a rozvinula se zde v neobvyklé pestrosti.
V rákosinách na vlhkých plochách vnitřní výsypky se uhnízdili strnadi rákosní a desítky nádherných slavíků modráčků středoevropských, kterých je zde snad víc než v národní přírodní rezervaci Soos. Skrývají se tu i největší obyvatelé lomu, všudypřítomná divoká prasata a výjimečně i jeleni lesní. Otevřené plochy travin vyhovují hojným skřivanům polním i vzácnějším linduškám lučním. Místa, kde se tu a tam uchytily nějaké keře, jsou biotopem bramborníčků černohlavých a bramborníčků hnědých. Naopak téměř holé kopce cyprisových jílů si oblíbili vzácní bělořiti šedí a raritou je i výskyt kriticky ohrožené lindušky úhorní. Bez života nezůstávají ani mnohdy pestře zbarvené důlní vody. Větší nádrže využívají k rozmnožování ropuchy zelené a občas i čolci obecní. Malé i velké kaluže, někdy jen zaplavené koleje vyjeté od aut, jsou domovem pulců vzácné ropuchy krátkonohé. Na území lomu Jiří-Družba v současnosti žije největší populace tohoto druhu v ČR.
Text a fotografie © Jan Matějů
Literatura
NDOP (2020): Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. [On-line databáze; portal.nature.cz; cit. 2020-05-05.]
Krajina s jezírkem na dně lomu.JPG
Vršení vnitřní výsypky lomu.JPG
Prase divoké, lom Družba, 11. 4. 2020.JPG
Samec slavíka modráčka středoevropského, lom Jiří, 11. 4. 2020.JPG
Linduška úhorní, lom Jiří, 5. 5. 2020.JPG
Kaluž s pulci ropuchy krátkonohé, lom Jiří, 5. 5. 2020.JPG
Dospělé ropuchy krátkonohé v úkrytu pod zbytkem dopravníkového pásu, 11. 4. 2020.JPG