CZ | DE | EN

Mýval severní

Mýval severní (Procyno lotor) – budoucí pohroma přírody Karlovarska?!

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala! Kdo by neznal tuhle legendární větu z filmu Postřižiny, díky které medvídek mýval vstoupil do širšího povědomí českého národa. Co dalšího, kromě jeho údajné záliby v omývání potravy, však o mývalovi víme?

Mýval severní, postaru medvídek mýval, je středně velká šelma z čeledi medvídkovitých. V dospělosti váží mezi čtyřmi až devíti kilogramy a měří bez ocasu 40 až 70 cm. Srst je na většině těla zbarvena šedě, na ocase se střídají černé a světlé kroužky a přes obličejovou část hlavy má charakteristickou černo-bílou „lupičskou“ masku. Prsty mývala, především na předních nohách, jsou velmi dlouhé – poněkud připomínají lidskou ruku, a dodávají mývalovi na obratnosti při šplhání a shánění potravy. Co se potravy týče, není mýval nijak vybíravý. Ve vodě dokáže lovit raky, obojživelníky nebo i drobné ryby, na souši chytá větší hmyz a jiné bezobratlé, menší obratlovce (plazy, hlodavce, ptáky) a na stromech a keřích vybírá z ptačích hnízd vejce a mláďata. Asi třetinu jeho potravy tvoří rostliny – ovoce, kukuřice, brambory, kaštany, žaludy a ořechy, ze kterých si vytváří zásoby podkožního tuku na zimu. Zimu sice nepřespává zimním spánkem, jako třeba svišti nebo jezevec, nicméně za mrazů a hluboké sněhové pokrývky svou aktivitu výrazně snižuje a zůstává i několik dní v úkrytu – dutém stromě, staré liščí nebo jezevčí noře nebo ve velkém hnízdě.

Mývalové se páří koncem zimy a po přibližně dvouměsíční době březosti rodí samice obvykle dvě až pět slepých a holých mláďat. Začátkem podzimu se mladí mývalové osamostatňují, samice obvykle zůstávají v blízkosti matčina teritoria, samci se stěhují dál. Pohlavní dospělosti dosahují samice asi ve věku jednoho roku, samci obvykle až v průběhu druhého. V zajetí se mýval může dožít až dvaceti let, v přírodě však podstatně méně.

Původní vlastí mývala severního je střední a severní Amerika, avšak dnes se vykytuje i ve velké části Evropy a v Rusku. Dostal se sem začátkem 20. století, kdy byl na některých místech cíleně vysazen nebo když utekl z kožešinových farem a jiných chovů.  Tak tomu bylo i na území ČR, kde byli první mývalové zaznamenáni ve 20. a 30. letech minulého století. Většinou se jednalo jen o náhodné pozorování. Teprve z 90. let je doložena jeho volně žijící populace na střední Moravě. Po roce 2000 se začali množit i údaje o pozorování mývala severního v Karlovarském kraji a na několika příkladech byl pozorován i vliv mývala na místní faunu. Častým nálezem bylo velké množství zbytků těl žab v okolí rybníků, kam se přišli roznožovat, spolu s mývalími stopami v blátě nebo zbytcích sněhu.

V loňském roce Muzeum Karlovy Vary spolu s dalšími odborníky shromáždilo veškeré dostupné údaje o výskytu mývala severního v kraji s cílem zjistit, jak velké území je mývalem v současnosti osídleno a dokumentovat jeho šíření u nás. Ukázalo se, že mýval už souvisle obývá celé Doupovské hory, velkou část Žluticka a také Krušné hory, od Kraslic po Klínovec, včetně jejich nejvyšších poloh. Podle prostorového a časového rozložení jednotlivých nálezů je pravděpodobné, že mývalové se do našeho kraje dostali přes hřeben Krušných hor z Německa, kde byl v roce 2008 odhadován výskyt až 400 000 mývalů.

Negativní vliv výskytu nepůvodních mývalů na naši faunu, byť se ještě ve větší míře neprojevil, je zřejmý – poškozování populací obojživelníků, plazů a ptáků. Do budoucna tak můžeme očekávat pokles početnosti u běžných druhů, jakým je třeba skokan hnědý (Rana temporaria). Pro již vzácné druhy, například na zemi hnízdícího tetřívka obecného (Tetrao tetrix), může být přítomnost mývala dokonce fatální. Těšit se zcela jistě můžeme i na výskyt mývalů ve městech, podobně jako v Severní Americe, spojený s převracením popelnic a rozhrabováním odpadků.

Podrobné informace o výskytu mývala severního v Karlovarském kraji budou publikovány v odborném časopise Lynx (vydavatel Národní Muzeum, Praha) – Matějů J., Dvořák S., Tejrovský V., Bušek O., Ježek M. & Matějů Z. 2012: Current distribution of the Northern Raccoon (Procyon lotor) in north-western Bohemia (Carnivora: Procyonidae). Lynx n.s., (in press.)

Mgr. Jan Matějů, Ph.D.

Archiv

Mláďata mývala severního, Doupovské hory 2012_foto©A.Masopustová.jpg

Současné rozšíření mývala v Karlovarském kraji.jpg

Stopy mýval severního_foto©P.Jiskra.JPG

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj