CZ | DE | EN

Myška drobná (Micromys minutus)

Drobní hlodavci nejsou v povědomí široké veřejnosti příliš dobře zapsáni. Povětšinou jsou rozlišováni v kategoriích „myš“, „krysa“ v případě zahrádkářů ještě „hraboš“ a „hryzec“. Nicméně fauna našich drobných hlodavců je výrazně rozmanitější a setkáme se v ní i s poměrně sympatickými druhy. Mezi takové bychom snad mohli počítat i nejmenšího evropského hlodavce – myšku drobnou.

Myška drobná v dospělosti váží přibližně 10 g a měří jen okolo 12 cm včetně ocásku, který je téměř stejně dlouhý jako tělo. Od myši domácí ji poznáte podle drobných ušních boltců, krátkého kulatého čenichu a okrové až světle rezavé srsti na hřbetě, která kontrastuje s bělavým břichem.

Co myšku drobnou bezpečně odlišuje od domácích myší je prostředí a způsob života. Myška je obyvatelem vlhkých nekosených luk, rákosin a jiných porostů okolo vod. Pohybuje se převážně na vegetaci, k čemuž jí pomáhá i chápavý ocásek. Nad zemí na stéblech rostlin si v sezóně staví i svá umně spletená kulovitá hnízda, ve kterých se ukrývá, odpočívá i vychovává mláďata. Mláďat bývá nejčastěji 5 a myška může v jednom roce odchovat 2 až 3 vrhy. Na zimu si myšky hledají úkryt spíše při zemi, ve stozích slámy, kompostech nebo opuštěných norách jiných savců. Myšky mohou v zajetí žít až 5 let, v přírodě se však většina jedinců nedožije ani 1,5 roku. Živí se semeny i zelenými částmi rostlin, velkou část potravy však tvoří hmyz a další drobní živočichové.

Myška drobná je široce rozšířeným druhem, vyskytuje se v mírném pásmu Evropy a Asie od Anglie až po Japonsko, v rámci ČR na většině území od nížin až na hřebeny hor, přesto dlouhou dobu unikla pozornosti našich přírodovědců. Například na území dnešního Karlovarského kraje nebyl její výskyt uveden ani v důkladném díle Glückseigově (1842) ani v pozdějších publikacích z 19. a počátku 20. století. K bližšímu poznání rozšíření myšky drobné v našem regionu významně přispěla až práce RNDr. Ivana Brdičky (zoolog Muzea v Karlových Varech v letech 1969 až 82), který se systematicky věnoval výzkumu savců Karlovarska a především území Slavkovského lesa (Brdička 1980).

Literatura:

Anděra M. & Beneš B., 2002: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) – část 2. Myšovití (Muridae), myšivkovití (Zapodidae). Národní muzeum, Praha, 116 pp. ; Anděra M. & Horáček I., 2005: Poznáváme naše savce. Sobotáles, Praha, 327 pp. ; Brdička I., 1980: Savci Slavkovskeho lesa. Acta Universitatis Carolinae – Biologica 1977-1978: 199-235. ; Glückselig A. M., 1842: Der Elbogner Kreis des Königreichs Böhmen. Carlsbad und Elbogen, 218 pp.

Fotografie:

Obr1: Myška drobná, foto© Hecke, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=779022.

Obr2: Hnízdo myšky drobné v porostu kopřiv, foto© Jan Matějů.

Obr3: Pohled do hnízdečka s mláďaty myšky drobné, foto© Jan Matějů.

Obr4: Staré sběry myšek drobných ve sbírkách Muzea Karlovy Vary, foto© Jan Matějů.

 

Jan Matějů, zoolog muzea

Archiv

Obr1.jpg

Obr2.JPG

Obr3.JPG

Obr4.JPG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin