CZ | DE | EN

Mlok skvrnitý

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Červený seznam ohrožených druhů ČR – silně ohrožený druh;  IUCN – málo dotčený

Doba roznožování: páření – srpen až říjen, kladení larev – duben až červen

Celková velikost: 15 až 19 (23) cm

Jarního tahu žab k rybníkům, kdy je jich najednou všude plno, zaznamená snad každý, minimálně každý řidič. Ale nestěhují se jen žáby, své zimní úkryty opouštějí a k vodě míří i čolci a mloci.

Mlok skvrnitý je lesní obojživelník rozšířený od nížin do hor, který je svým výskytem vázán na drobné potůčky a tůňky, kde se rozmnožuje. Zimu přečkává v různých podzemních prostorách nebo zahrabán hluboko v opadance listnatých stromů. V České republice se vyskytuje mozaikovitě po celém území, s výjimkou jižních Čech, nejčastěji například v říčních kaňonech středních a severních Čech a v karpatských pohořích východní Moravy.

V Karlovarském kraji patří mlok skvrnitý mezi nejvzácnější druhy obojživelníků a jeho současný výskyt lze označit jako reliktní – vyskytuje se jen na několika víceméně izolovaných lokalitách, které pravděpodobně vznikly rozpadem původně rozsáhlejšího areálu výskytu. V letech 2006 až 2012 byl mlok zaznamenán pouze v šesti lokalitách/oblastech: údolí řeky Svatavy na severním okraji Oloví, údolí řeky Rolavy v Nejdku, přírodní památka Údolí Ohře, okolí Šemnic a Dubiny, Horního Hradu a okolí Stráže nad Ohří. Starší údaje o výskytu například v Doupově, nebo údolí Střely zůstávají neověřené stejně tak jako pozorování z Měchova či Chlumu Sv. Máří. Ve všech jmenovaných lokalitách současného výskytu najdeme mloky v blízkosti drobných tůněk nebo potůčků, které jim slouží k roznožování. Tento druh je jediným z našich obojživelníků, který se pravidelně rozmnožuje v tekoucí vodě.

Mlok skvrnitý je mezi obojživelníky výjimečný i svou živorodostí. Na konci léta a začátkem podzimu předávají samci samicím tzv. spermatofor (pouzdro obsahující spermie), který samice nabere do své kloaky. Po oplození se vajíčka začnou vyvíjet v těle samice, která za dva až tři roky rodí již asi 3 cm dlouhé larvy. Těch bývá nejčastěji mezi dvaceti až třiceti. Pohlavní dospělosti dosahují mloci ve třetím až čtvrtém roce života a v zajetí se může údajně dožít až 50 let.

Mloka skrvnitého ohrožuje především úbytek vhodných biotopů - zejména přeměny listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury, jejichž substrát není tak dobrý pro zimování mloků a také jsou chudší na dostupnou potravu v podobě drobných bezobratlých živočichů. Představují i změny vodního režimu, například vysychání drobných vodních toků, které může zahubit celou populaci larev. Nepočetné izolované populace, tak jak tomu je v našem kraji, pravděpodobně mohou trpět i genetickými poruchami v důsledku tzv. inbreedingu (rozmnožování vzájemně příbuzných jedinců).

Informační zdroje: AOPK ČR 2012: Nálezová databáze AOPK ČR. [on-line databáze; portal.nature.cz]. 2013-22-04; Baruš V. & Oliva O. (eds.) 1992: Fauna ČSFR, svazek 25, Obojživelníci – Amphibia. Acade­mia, Praha; Melichar V., Zavadil V. & Matějů J. 2012: K výskytu mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) na Kraslicku. Sborník muzea Karlovarského kraje, 20: 183-185; Tišer J. 1975: Plazi a obojživelníci západních Čech. Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 14: 1-39.

text a fotografie © Jan Matějů

Archiv

Mlok skvrnitý.jpg

Mlok skvrnitý (1).jpg

Mlok skvrnitý (2).jpg

Mlok skvrnitý v pozemním zimním úkrytu.jpg

Zimující mloci skvrnití.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj