CZ | DE | EN

Mechy a lišejníky

Větvičník, malohubka a ti druzí

Mechy a lišejníky jsou v obecném povědomí často spojovány do jedné skupiny. Ve skutečnosti spolu ale mají jen málo společného. Mechy (Bryophyta) jsou jedny z nejstarších zelených rostlin a na jejich těle je patrné rozlišení na kořínky a lodyžku s lístky, zatímco  lišejníky (Lichenes) jsou životním společenstvím řasy a houby, které spolu žijí v těsné symbióze. Vlákna houby většinou dávají tělu lišejníku (tzv. stélce) tvar, zatímco zelené řasy, popřípadě sinice obstarávají výživu pomocí fotosyntézy. Druhy hub a řas, které se setkávají v lišejnících samozřejmě mohou růst i samostatně. Lišejníky se vyskytují v nejrůznějších prostředích a porůstají nejrůznější povrchy (půda, skály, větve stromů). Jedná se o dlouhověké organismy, které mohou žít i v poměrně extrémních podmínkách, ale jsou citlivé na znečištění životního prostředí, zejména na znečištění ovzduší oxidy síry. Na výskytu lišejníků u nás se pozitivně projevilo odsíření uhelných elektráren. Porosty lišejníků s přibližně desetiletým zpožděním znovu osidlují místa, kde vymizely. V současné době jsou také stále častěji nacházeny druhy, které byly považovány za velmi citlivé na znečištění.

Lišejníky obsahují množství látek s antibiotickými účinky a dodnes se používají jako léčivé rostliny. Na Islandu a v severní Evropě byly lišejníky využívány i pro přípravu pokrmů, například mouka z pukléřky islandské (Cetraria islandica; obr. 1) se používala k nastavování mouky na chleba či při přípravě kaší a také se z ní na Islandu peklo tradiční vánoční pečivo. Mletá pukléřka se rovněž přidávala do sucharů pro námořníky, protože suchary pak nenapadali červi. Pukléřka islandská je jediným lišejníkem, který je u nás oficiálně uznáván jako léčivá rostlina – odvar se používá na choroby dýchacích cest. Ve Francii se z  lišejníků vyrábí extrakt využívaný při přípravě parfémů. Původní obyvatelé západního pobřeží Kanady dokonce vyráběli z vláknitých stélek vousatce (Bryoria, obr. 2) oblečení a obuv.

Na území Karlovarského kraje se nachází několik z lichenologického hlediska významných lokalit. Zejména se jedná o výsypky na úpatí Krušných hor, kde se vyskytují lišejníky porůstající horniny obohacené kovy, např. drobnovýtruska rezavá (Acarospora sinopica), šálečka rezavá (Lecidea silacea) či misnička nazlatlá (Lecanora subaurea). Na výsypce nedaleko Kraslic byl zaznamenán v České republice unikátní výskyt mapovníku (Rhizocarpon ridescens) (viz obr. 3). Na lišejníky jsou rovněž bohaté oblasti rašelinišť v Krušných horách, kde se v blízkosti NPR Božídarské rašeliniště vyskytuje velmi vzácná malohubka laločnatá (Baeomyces placophyllus; obr. 4), která má u nás východní hranici svého rozšíření. Významnou lokalitou je přírodní památka Vysoký kámen, která je jediným místem, kde v České republice roste druh bradavnice (Verrucaria ochrostoma) a také vzácný lišejník drobnovýtruska žlutolesklá (Pleopsidium chlorophanum).

Nedávno byl také poblíž Karlových Varů nalezen vzácně se vyskytující a silně ohrožený větvičník článkovaný (Evernia divaricata) (viz obr. 5). V Evropě je hojný ve Finsku a Skandinávii a také v Alpách, u nás byl nějakou dobu dokonce považován za vyhynulý. Udává se, že se tento druh vyskytuje v hustých horských lesích, ale může růst i na listnáčích, jak je vidět na snímku z výše zmíněné lokality (obr. 6). Nezbývá, než doufat, že se jemu i dalším ohroženým druhům bude dobře dařit i nadále.

Mgr. Kristýna Matějů

Literatura a další zdroje:

Kremer B. P., Muhle H.: Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty, vyd. Ikar, Praha, 1998

Syrovátková L.: Návrat epifytických lišejníků na území Doupovských hor po snížení znečištění ovzduší, diplomová práce na Katedře botaniky PřF UK (http://botany.natur.cuni.cz/licheno/publikace/Lada_DP_09.pdf)

Anděl P., Gorčicová I., Bradáčová L., Melichar V.: Vyhodnocení vlivu zásad územního rozvoje Karlovarského kraje na životní prostředí, Příloha 3: Přehled lokalit vybraných nadregionálně významných druhů rostlin a živočichů

1 pukléřka islandská.jpg

2 vousatec.jpg

3 rhizocarpon ridescens.jpg

4 malohubka laločnatá.jpg

5 větvičník článkovaný.jpg

6 lokalita s výskytem E. divaricata.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin