CZ | DE | EN

Kormorán velký v Karlovarském kraji

V zimě můžeme na řekách, rybnících a vodních nádržích pozorovat skupiny štíhlých černých ptáků. Jedná se kormorány velké (Phalacrocorax carbo), kteří přes naše území v tomto období táhnou. Kormorán velký dosahuje zhruba velikosti husy a má proudnicový tvar těla. Samci a samice se od sebe nijak výrazně neliší, jsou převážně tmaví s lysým hrdelním vakem. Zobák mají úzký a na konci zahnutý (obr. 1). V tzv. svatebním šatě mají peří na hlavě a krku bělavé. Mláďata mají hnědé peří, na spodní straně těla bílé. Oči mláďat jsou hnědé a postupně s věkem získají zelenou barvu. Na vodní hladině mají kormoráni poměrně hluboký ponor (obr. 2) a často se potápějí za potravou do hloubky 1-3 metrů. Peří kormoránů není impregnováno tukem z kostrční žlázy jako je tomu u ostatních vodních ptáků a je tedy snadno smáčivé. Po pobytu ve vodě si proto nechávají peří schnout na vzduchu a stojí při tom v typickém postoji s roztaženými křídly (obr. 3).

Živí se zejména rybami o velikosti 20-25 cm, ale i menšími. Z hlediska druhové skladby je jejich potrava pestrá a závisí na místní nabídce. Dospělý kormorán spotřebuje denně 400-700g ryb. Je schopen ulovit i více, ale pak nestrávenou potravu vyvrhuje. Při lovu ve větších hejnech jednotlivci spolupracují a na rybnících naženou plácáním křídel do vody ryby na mělčinu a tam je pak hromadně loví (obr. 4). Pro přírodovědce je pohled na takto organizované hejno fascinující, ale rybáři jsou zoufalí, protože tak přicházejí někdy i o velké množství ryb.

Kormoráni hnízdí ve velkých koloniích na mořském pobřeží a v ústích řek, v posledních letech i u velkých vodních ploch ve vnitrozemí. Hnízdí jednou ročně v období od dubna do července. Páry spolu vydrží pravděpodobně pouze jednu hnízdní sezónu. Samice snáší do hnízda z větví 3-4 světle modrá vejce. Doba vysezení se uvádí v rozmezí 23-30 dnů a oba rodiče se na hnízdě střídají. Krmí rovněž oba rodiče a mláďata jim vyjídají potravu rovnou z jícnu (obr. 5). Mladí kormoráni jsou schopni letu ve stáří 50-60 dnů a pohlavně dospívají zhruba ve třech letech.

Vzhledem k tomu, že kormoráni působili škody rybářům, byli v průběhu 19. století na území Evropy takřka vyhubeni a následně byla zřízena jejich zákonná ochrana. V České republice byly zaznamenány první pokusy o hnízdění v roce 1938 na jižní Moravě. První stálé kolonie vznikly na počátku 80. let na střední Novomlýnské nádrži a na Třeboňsku. Počet hnízdících párů na našem se v letech 1987-1992 pohyboval v rozmezí 455 – 610 párů, v roce 2010 bylo zaznamenáno v šesti hnízdních koloniích celkem 350 párů (Musil et al., 2010). Velké hnízdní kolonie se nacházejí zejména na Třeboňsku, na jižní Moravě a po jedné je také na severní Moravě a v severních Čechách poblíž Chomutova. Kormorán velký je částečně tažný pták a spíše než hnízdící jedinci jsou u nás k vidění kormoráni, kteří na podzim protahují přes naše území, případně u nás zimují na nezamrzlých vodních plochách. V Karlovarském kraji je tak můžeme vidět především na Ohři.

Počty kormoránů na našem území jsou zjišťovány při pravidelném mezinárodním sčítání vodního ptactva (International Waterbird Census, probíhá každoročně v polovině ledna, podrobnosti a výsledky viz. <http://www.iwccz.wz.cz/>). Od počátku 90. let jejich počty prudce stoupají (viz graf na obr. 6) a v letech 2003-2007 se jejich počty v ČR pohybovaly v rozmezí cca 7300-9200 exemplářů, z toho bylo v západních Čechách (území bývalého Západočeského kraje) zaznamenáno 391 – 1168 kusů. V roce 2008 byl zaznamenán rekordní počet 12768 jedinců na území celé České republiky. V roce 2010 byl v západních Čechách zaznamenán výskyt 1553 jedinců a v celé ČR 11921 exemplářů.

Vzhledem k tomu, že populace kormoránů každoročně narůstá nejen u nás, ale i v celé Evropě a působí milionové škody zejména rybářům, je kormorán velký z ochranářského hlediska druhem značně kontroverzním. V současnosti je dle zákona O ochraně přírody a krajiny řazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „druh ohrožený“. Rybáři tak mohou žádat o finanční kompenzaci podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, popřípadě o výjimku ze zákona pro plašení a odstřel.  I v Evropě jsou na některých místech počty kormoránů regulovány, ale často dochází ze strany rybářů k absurdnímu nadhodnocování počtu vyskytujících se jedinců. Není pravda, že by kormorán vůbec neměl přirozené nepřátele. V sousedním Německu regulují stavy kormoránů kriticky ohrožený orel mořský (Haliaeetus albicilla) a také do Evropy zavlečený mýval severní (Procyon lotor), který si rád pochutná na kormoráních vejcích. Vzhledem k tomu, že v České republice hnízdí řádově desítky párů orlů mořských, lze v nejbližší době jen těžko očekávat, že se situace vyřeší bez přispění člověka.

Použitá literatura a jiné zdroje: Hudec K. a kol.: Fauna ČR a SR – Ptáci I, Academia Praha, 1994. Kowalski H. a kol.: Der Kormoran – Vogel des Jahres 2010, Musilová Z., Musil P., Haas M. (2010): Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2010, Aythya 3, s. 19-30, Musil P., Macháček P., Musilová Z., Pavelka P., Podhrazský M. (2010): Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2010, Aythya 3, s. 97-98, <http://www.iwccz.wz.cz/>,<http://www.birdlife.cz/>

Mgr. Kristýna Matějů

Archiv

Obr. 1 zobák kormorána je přizpůsoben k lovu ryb.jpg

Obr. 2 Kormorán velký.jpg

Obr. 3 Po pobytu ve vodě si kormoráni musí sušit peří.jpg

Obr. 4 kormoráni na lovu.jpg

Obr. 5 krmení dvoutýdenního mláděte. Foto Florian Moellers.jpg

Obr. 6 početnost kormorána velkého na území ČR v letech 1971 až 2003.gif

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin