Karlovy Vary a entomologie

Karlovy Vary a entomologie

Entomologie je jednou ze zoologických věd, jejímž objektem zkoumání je hmyz. Věda to není nijak okrajová, hmyz totiž zahrnuje většinu v současnosti známých živočichu na Zemi a jejich interakcí s člověkem je mnoho – od škůdců a parazitů až po užitkové druhy jako je včela medonosná či bourec morušový. Kořeny entomologie sahají až k Aristotelovi, který vědu o hmyzu pojmenoval – entomon = hmyz. Jak ale entomologie souvisí Karlovými Vary?

Spojitost je tu dvojí. První spojení Karlových Varů s entomologií souvisí s karlovarskými řemeslnými tradicemi konkrétně jehlářstvím. Zdejší jehlářský cech byl založen těsně před koncem 17. století a nabízel okolo dvou stovek výrobků, nejvíce se však proslavil v 19. století výrobou entomologických špendlíků. Cech sice zanikl v roce 1852, avšak ještě na začátku 20. století v lázeňském městě existovaly dvě firmy, které prodávaly své produkty po celém světě.

Druhá spojitost Karlových Varů a entomologie se pravděpodobně dovíjí od té první – „když už bylo k dispozici dostatek špendlíku, sbíral se hmyz, a aby to sbírání bylo zábavnější, tak si k tomu založíme i spolek.“ Takhle jednoduché to asi nebylo a ke vzniku spolku spíše přispěla větší koncentrace lékařů a vzdělaných lázeňských hostí, pro něž bylo studium přírody koníčkem. Nicméně faktem je, že 26. listopadu 1887 byl v Karlových Varech založen „Entomologisher Verein für Karlsbad und Umgebung“. U zrodu spolku stáli E. L. Frosch z Chodova, W. Bergmann a A. Hütner z Karlových Varů, prvním předsedou se stal E. Baumgärtl. Hlavními cíli, které si spolek stanovil, byly propagace entomologie, poznávání fauny Karlových Varů a okolí a také spolupráce a pomoc při ochraně lesních porostů a polních plodin napadených hmyzem.

Relativně početný spolek, již 10 let po svém vzniku měl 59 členů (lékaři, učitelé, továrníci, hoteliéři, řemeslníci i dělníci), se pravidelně každou první neděli a třetí pátek v měsíci scházel v Café Panorama, kde se konaly vědecké přednášky, demonstrace, určování a výměny sbírkového hmyzu. Entomologický spolek požíval podpory města i okresního hejtmanství ve výši 50 respektive 100 zlatých ročně, což využíval například k pořádání veřejných výstav či k vydávaní vlastních publikací v karlovarském nakladatelství Franieck’schen Buchdruckerei. Činnost spolku, který předčil spolky v mnoha větších městech a byl i mezinárodně znám, zanikla během druhé světové války a po válce již, také v důsledku odsunu německého obyvatelstva, nebyla obnovena.

V Muzeu Karlovy Vary se, kromě části sbírek členů toho spolku, dochoval také slavnostní prapor spolku, originální stanovy a několik publikací včetně autorského rukopisu „Fauna Karlsbad‘s“ Augusta Hüttnera. Část těchto sbírkových předmětů bude vystavena i v nově připravované stálé expozici muzea.

Text: Jan Matějů a Lukáš Svoboda

Foto: Archiv Muzea Karlovy Vary

Literatura:

Anonymus   1987: Před sto lety byl založen Karlovarský entomologický spolek. Lázeňský časopis 12: 15.

Anonymus 1908: Statuten des Entomologischen Vereines Karlsbad. Franieck’schen Buchdruckerei, Karlsbad.

Hüttner A. 1900: Fauna der Gross-Schmetterlinge des Karlsbader Gebietes. Franieck’schen Buchdruckerei, Karlsbad.

Koleška Z. 1971: Entomologická historie Karlovarska. Karlovarský lázeňský časopis 8: 13-14.