Modrým kvítkům podléšek, jimiž jaterník jako modrými očky ze zimního spánku do boží přírody prohlédá, potírají si děti oči, když je na jaře poprvé spatří, při tom říkajíce:
„Sisí, sisí, sisíčko!
tebe bolí očičko,
tebe bolí, mně nebolí,
však ti ho pán Bůh zahojí.“ (Názorná květena zemí Koruny české, František Polívka, 1900)
Zda zmíněný rituál skutečně pomáhá, nevíme, ale již kvůli podléškám samým bude lépe to nezkoušet. Stejně jako návod připsaný do knihy rukou učitele měšťanské školy Vítězslava Nováka: Odvar listů s medem posiluje žaludek, pomáhá při nemoci jater, ledvin, při chrlení krve, krvavém močení. Zažitá představa, že by mohl jaterník pomáhat při léčbě jater, nejspíš souvisí s jeho tuhými listy vykrojenými ve tři srdčité laloky celkovým tvarem skutečně poněkud připomínající uvedený orgán. Na játra upomíná také červenohnědá až červenofialová barva na rubu listů.
Jaterník podléška je na Karlovarsku poměrně častou rostlinou zejména v Doupovských horách, setkáme se s ním také na Vladaři, Nevděku či Chlumské hoře na Žluticku, nebo u Jáchymova. Západně od Karlových Varů však jeho výskyt vyznívá a od údolí Svatavy na západ k Chebu pravděpodobně vůbec neroste. Pokud byste tu podléšky přeci jen našli, určitě to oznamte Muzeu Cheb, které pořádá jejich mapování.
A kde hledat? Druhé jméno pochází odtud, že roste pod lesními stromy, zvláště pod lískami – viz starší jméno podléska.
Text a fotografie © Jan Matějů
Literatura
NDOP (2020): Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. [On-line databáze; portal.nature.cz; cit. 2020-04-06.]
Polívka F. (1900): Názorná květena zemí koruny české. Svazek II. Rostliny prostoplátečné. R. Prombergr, Olomouc.