Invazivní rostliny v našem kraji

Jako invazní se označují druhy rostlin, které nejsou na daném území původní a rozšířily se tam ať již přímo či nepřímo vinou člověka. Rychle a nekontrolovatelně se šíří, vytlačují původní druhy a ovlivňují tak rostlinná společenstva. Dopadem takto agresivní invaze není jen rozvrácení ekosystému, ale i značné ekonomické škody, např. v zemědělství. V České republice byl zaznamenán výskyt několika desítek druhů invazních rostlin. K nejznámějším patří bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatky (Reynoutria sp.).

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum, obr. 1) je bylina z čeledi miříkovitých. Vyznačuje se lodyhou, která obvykle dorůstá výšky 2 – 5 m, ve spodní části je žebernatá a výrazně červenofialově skvrnitá. Květy bolševníku jsou bílé až narůžovělé a jsou sdruženy ve velkých květenstvích (složený okolík, obr. 2). Rostliny před vykvetením nejprve čekají na vhodné podmínky, tedy až nasbírají dostatek živin. To obvykle trvá tři až pět let a do té doby má rostlina jen růžici listů a dá se zaměnit s jinými zástupci čeledi miříkovitých. Rostliny kvetou v červenci a srpnu a po vysemenění odumírají. Jedna rostlina dokáže vyprodukovat v průměru 20 000 semen, která čekají v tzv. půdní semenné bance na vhodné podmínky ke klíčení. Část semen vydrží v půdě a vyklíčí až za dva i více let, takže boj s bolševníkem je během na dlouhou trať. Vzhledem k tomu, že tento druh je schopen samoopylení, může i jediná rostlina začít invazi. Klíčí brzy na jaře, zastíněním zlikvidují původní vegetaci a vytvářejí souvislé porosty, které se rychle šíří zejména podél vodních toků a silnic.

Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu a do Evropy byl dovezen jako okrasná rostlina. První záznamy o jeho introdukci a následném úniku do volné přírody pocházejí z Anglie první poloviny 19. století, poté se bolševník velmi rychle rozšířil do celé Evropy. Do Čech se dostal roku 1862, kdy byl vysazen v zámeckém parku v Lázních Kynžvart zahradníkem knížete Metternicha. Obliba této rostliny jako okrasného solitéru trvala u evropských zahradníků až do poloviny 20. století, v našich krajích o něco déle. V Karlovarském kraji se největší porosty bolševníku nacházejí zhruba v oblasti mezi Mariánskými Lázněmi a Sokolovem a na Chebsku v povodí říčky Plesná.

Bolševník je jedovatá rostlina obsahující tzv. furanokumariny, což jsou látky, které v kontaktu s kůží způsobují fotosenzibilizaci a po vystavení potřísněné pokožky slunci dochází k zánětlivé reakci a vzniku puchýřů. K likvidaci porostů bolševníku lze s úspěchem použít různé metody v závislosti na velikosti porostu. U menších porostů (do cca 100 jedinců) je vhodné přesekávání kořenů v hloubce cca 10 cm pod zemí, sekání porostu několikrát za rok, případně bodové použití herbicidů. Herbicidy a sekání lze použít i na větší plochy, stejně jako hlubokou orbu, která omezí klíčení semen.  Osvědčuje se i spásání ovcemi a kozami, které mají rády mladé rostliny na počátku vegetační sezóny. Na malé ploše lze šíření také zabránit otrháváním květů, které však nesmí být ponechány na lokalitě, protože dozrávání semen bylo pozorováno i na utržených květenstvích. Po úspěšném zásahu se doporučuje danou oblast monitorovat ještě po dobu pěti let.

Dalším úspěšným invazním druhem, který však není tak nebezpečný jako bolševník je  netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Tato až 3 m vysoká bylina se vyskytuje především na březích větších řek, v Karlovarském kraji např. podél Ohře, kde vytváří jednolité porosty (obr. 3). Do Evropy se dostala v 19. století z Himalájí (v angličtině se jí říká Himalyan balm) a původně byla pěstována jako okrasná a medonosná rostlina. Kvete od srpna do října (v našich podmínkách i dříve) červeno-fialovými, fialovými, někdy i bílými květy (obr. 4). Také produkuje množství semen, která jsou uspořádána v pukajících tobolkách a při byť jen letmém doteku vystřelována do okolí. Semena se mohou vodou šířit i na velké vzdálenosti. Její likvidace je snadná, protože se jedná o jednoletou bylinu, kterou stačí pokosit či vytrhnout v době květu, aby se zabránilo šíření semen. Původně byly snahy tento druh vymýtit, ale ukázalo se, že se tak může otevřít prostor pro další invazní druhy, např. pro křídlatky.

U nás se vyskytují tři druhy křídlatek: křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a jejich kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Křídlatky jsou velmi dekorativně vypadající rostliny keřového vzhledu, které se pěstovaly v parcích a okrasných zahradách, odkud se rozšířily do volné přírody (obr. 5 a 6), kde se rozrůstají zpravidla podél řek a na rumištích. Křídlatka japonská se dostala do Evropy okolo roku 1840, kdy ji přivezl holandský zahradník Phillipe von Siebold. Křídlatka sachalinská se do Evropy rozšířila z botanické zahrady v Petrohradě, kam byla dovezena expedicemi z východní Asie. Rostliny se množí prakticky výhradně vegetativně z oddenků, které velmi intenzivně regenerují, takže jejich přesekávání ve snaze křídlatku zlikvidovat má efekt přesně opačný. Přestože patří k nejnebezpečnějším invazním rostlinám, uvažovalo se o ní i jako o tzv. energetické plodině, která by se využívala na píci pro dobytek a k výrobě pelet na topení. Bohužel ve volné přírodě i na zahrádkách vytlačuje velmi razantně původní druhy rostlin a tak vznikají zejména podél řek „křídlatkové monokultury“. Ze tří výše zmíněných druhů je nejagresivnější křídlatka česká. K likvidaci porostů se taktéž využívá více metod od kosení a pastvy až k opakovanému použití herbicidů. Zejména používání herbicidu je třeba vhodně načasovat a opakovat, aby došlo ke stažení účinné látky do oddenků a k jejich likvidaci. Posekané či vykopané části rostlin je nejlepší spálit. Navzdory tomu, že se již dlouho ví, jak snadno se tato rostlina nekontrolovatelně množí, ještě stále se najdou lidé, kteří si křídlatku vysadí na zahradě a pak toho – obvykle po třech letech, když se začne pořádně rozmáhat – trpce litují. Mgr. Kristýna matějů

Použité zdroje: Bolševník velkolepý – praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu (dostupné online na <http://www.giant-alien.dk/pdf/Czech%20manual_web.pdf>),http://botanika.wendys.cz , www.biolib.cz, Biologické invaze http://www.ibot.cas.cz/invaze/druhy/seznam/kridlatka.html

 

 

Obr. 1 bolševník velkolepý.jpg

Obr. 2 květenství bolševníku velkolepého.jpg

Obr. 3 porost netýkavky na břehu Ohře.jpg

Obr. 4 květy netýkavky žláznaté.jpg

Obr. 5 porost křídlatky.jpg

Obr. 6 květy křídlatky.jpg

8   4

2017

20. dubna OTEVÍRÁME

..ve čtvrtek po Velikonocích se po dvou letech opět otevře MUZEUM KARLOVY VARY ve zcela novém kabátě.

3   4

2017

20. dubna OTEVÍRÁME

Nová expozice muzea Karlovy Vary se otevře návštěvníkům ve čtvrtek po Velikonocích!

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..