Důvody ochrany Krušných hor

Krušné hory jsou po Šumavě nejbohatší oblastí na rašeliniště v naší republice, proto i ochrana těchto biotopů zde patří mezi hlavní priority. Na rašeliniště se váže i výskyt celé řady chráněných a pro tento biotop charakteristických druhů. K nejvzácnějším patří tzv.glaciální relikty, což jsou pozůstatky z poslední doby ledobé. Z rostlin patří mezi nejvýznamnější bříza zakrslá (Betula nana), rojovník bahenní (Ledum palustre), čicha černá (Empetrum nigrum), či rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Bohatá a specifická je i fauna bezobratlých živočichů, ať už je to výskyt řady druhů brouků, např.střevlíků, dále pak denních motýlů, např.žluťáska borůvkového (Colias palaeno), či pavouků a šídel, např.šídla rašelinného (Aeschna subarctica).

Pro zachovánítakto cenných biotopů je důležitá plošná ochrana území. Z tohoto důvodu jsou od roku 2007 Krušnohorská rašeliniště o celkové rozloze 11 224 ha zapsána mezi mokřady mezinárodního významu (Ramsar sites). Z původních krušnohorských lesů se do současné doby zachovaly jen zbytky. V ptačí oblasti z tohoto hlediska patří k nejzachovalejším území okolo Vápenky u Kovářské, oblast Jelení hory a vyhlášená maloplošná chráněná území Bučiny na Kienhaidě a Buky a javory v Gabrielce.

V prostředí krušnohorské paroviny mají své nezastupitelné místo louky a to zejména pak louky podmáčené a rašelinné. Na těchto biotopech patří mezi vzácné druhy prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylothiza fuchsii) nebo kosatec sibiřský (Iris sibirica).

zdroj: Agentura CHKO ČR, det.prac.Klášterec nad Ohří, více na www.nature.cz