Dudek po staru též nazýván dud, dedek či mulek je zvláštní nápadně černo-rezavo-bíle zbarvený pták velikosti hrdličky s dlouhým tenkým a mírně zahnutým zobákem. Díky kontrastnímu zbarvení a trhavému letu se široce roztaženými zakulacenými křídly připomíná velkého motýla. Při rozvážné chůzi po zemi či při sezení dudek zaujme především chocholkou dlouhých rezavých na konci černě či černobíle zakončených per, kterou dle rozpoložení střídavě roztahuje a sklápí. Dudkovo jméno je pravděpodobně odvozeno od zvuků, které vydává. Přepisují se jako „du du“, „up up“ či „hup hup“.
S dudkem chocholatým se můžeme setkat na řadě míst světa. Obývá téměř celou Afriku a teplejší části Eurasie od atlantického pobřeží Evropy a Asie až po pacifické pobřeží Číny. V našich podmínkách je dudek tažným ptákem, který zimu obvykle tráví v Africe na jih od rovníku. K nám přilétá obvykle v polovině dubna a odlétá nejčastěji v srpnu až září. Přestože je evropská populace dudka početná, odhaduje se až na téměř 900 000 párů, patří dudek v České republice mezi zákonem chráněné silně ohrožené druhy. Častěji se vyskytuje a také hnízdí pouze na jižní Moravě v okolí Bzence či Mikulova. Kvůli intenzifikaci zemědělství dudek ztratil velkou část svého potravního biotopu v podobě pestře strukturované krajiny s pastvinami, sady, úhory, loukami a řídkými lesy. V tomto prostředí sbírána zemi svou potravu. Obzvláště si libuje v koprofágním, „lejnožravém“, hmyzu, který vybírá z trusu kopytníků. V současné krajině dudkovi chybí i staré vykotlané stromy s dutinami, v nichž s oblibou hnízdí.
V Karlovarském kraji dudka chocholatého můžeme nejčastěji potkat v době tahu v dubnu či v srpnu. Byť jeho výskyt v našem kraji uvádí již Palliardi (1852) či Eber (1892), vždy se jednalo o řídký výskyt a většina pozorování byla jen na tahu. Za druh pouze protahující je dudek chocholatý v našem kraji ostatně považován i v současnosti (Jäger 2013). Několik hnízdění však již bylo zaznamenáno, například v roce 2004 vyvedli dudci u Pulovic čtyři mladé. Počet pozorování dudků v posledních letech mírně roste a je tedy naděje, že se dudek chocholatý stane pravidelnou ozdobou přírody našeho kraje.
Text a foto © Jan Matějů
Video © Iveta Nosková
Použité zdroje:
Eber. R. (1892): Zur Ornis von Karlsbad.
Jäger D. a kol. (2013): Ptactvo Chebska. ZO ČSOP Cheb a Muzeum Cheb.
Palliardi A. A. (1852): Systematische Übersicht der Vögel Böhmens. Litoměřice.
Št̕astný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, 2001-2003. Aventinum.