Kalina obecná (Viburnum opulus) je větší keř nebo malý stromek z příbuzenstva zimolezů a pámelníku. Vyskytuje se od severní Afriky přes většinu Evropy až po střední Asii a západní Sibiř. V České republice roste roztroušeně až hojně od nížin do podhůří, obvykle na vlhčích místech, v listnatých lesích a hájích nebo v křovinách podél potoků a cest. Občas bývá pěstována u venkovských stavení. V Karlovarském kraji se s ní setkáme především v luzích podél Ohře, na Chebsku, v okolí Mariánských Lázní a v Doupovských horách.
Plodem kaliny jsou nápadné jednosemenné peckovičky, které po dozrání nabudou jasně červené barvy. Červené plody stromů a keřů jsou obvyklým signálem pro mnoho živočichů, zejména ptáky, že potrava je zralá ke konzumaci. Tato ‚prastará dohoda‘ mezi rostlinami a živočichy přináší výhodu pro obě strany – ptáci získají chutnou potravu a semena rostlin se rozšíří na nové lokality. Jenže lákavé červené plody kaliny visí na keřích netknuty často do konce zimy a opadávají až s jarním táním.
Vysvětlení se zdá být prosté, plody jsou jedovaté, proto je ptáci nežerou. Ovšem tak jednoduché to není. Ptáci občas konzumují i plody jedovatých rostlin – tis červený, břečťan popínavý či cesmína ostrolistá. Plody kaliny obecné jsou sice obvykle uváděny jako jedovaté, avšak některé bylinkářské příručky zmiňují, že jsou po uvaření poživatelné a také z nich lze připravovat nálev, používaný například při léčbě žaludečních vředů. Indiáni dokonce ze směsi plodů příbuzné kaliny Viburnum trilobum a javorového sirupu připravovali tradiční jídlo bohaté na vitamín C.
Jedovatost plodů kaliny způsobená sladce vonícím toxickým terpenoidem kumarinem se tedy projevuje za syrova. Kromě jedovatosti je pravděpodobným důvodem, proč ptáci plody pomíjejí, také jejich celková nechutnost. Kumarin bývá v rostlinách obsažen často právě proto, že potlačuje chuť a tím odrazuje býložravce. Další látky obsažené v plodech kaliny, například kyselina octová, valerová a kaprylová, způsobují jejich nepříjemný zápach. Schválně si zkuste přivonět k čerstvě rozmáčknutému zralému plodu – intenzivní zápach ‚myšiny‘ vás ke konzumaci jistě nenaláká. A peckovice kaliny, byť dužnaté a krásně vybarvené, zjevně nevoní ani ptákům. Zůstávají tedy na keřích jako ‚vánoční ozdoby‘ až dlouho do zimy.
Kalina má i zajímavé dřevo a květy, o nich si však povíme až někdy na jaře.
Text © Jan Matějů
Fotografie © Stanislav Wieser a Jan Matějů
Použité zdroje
Janča J. & Zentrich J. A. 1994. Herbář léčivých rostlin. 2. díl. Eminent, Praha, 287 pp.
Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds.) 1997: Květena České republiky. 5. Academia, Praha, 568 pp.
cs.wikipedia.org
https://botanika.wendys.cz