CZ | DE | EN

Bobr evropský v Karlovarském kraji

Bobr evropský (Castor fiber) je s délkou 75-102cm a váhou 17-30kg  naším největším hlodavcem. Má velmi hustou tmavohnědou srst, která je díky výměškům řitních žláz prakticky voděodolná, a výrazné sytě oranžově zbarvené hlodáky (viz obr. 1). Kvůli životu ve vodě a zploštělému šupinatému ocasu byl dříve bobr řazen mezi zvířata, která je možno jíst i v postním období a byl tedy loven nejen pro kožešinu, ale i na maso. Dalším přizpůsobením k životu ve vodě jsou blány mezi prsty na zadních končetinách a také schopnost uzavřít nozdry i ušní otvory před ponořením pod hladinu. Pod vodou bobr vydrží na jedno nadechnutí až 15 minut.

Bobři obývají břehy vodních toků, kde si hloubí nory, které mají vždy vchod pod vodní hladinou. V nevhodném terénu vyztužují propadající se strop nory větvičkami zpevněnými hlínou (viz obr. 2) a je-li hladina vody příliš vysoko, staví z větví a hlíny tzv. bobří hrady.

Bobři začínají být aktivní za soumraku. Živí se výhradně rostlinnou stravou, během léta spásají pobřežní vegetaci a na podzim se přeorientují na lýko, kůru a větvičky dřevin, zejména vrb, topolů či osik (viz příklad tzv. bobří jídelny a dalších stop činnosti bobra na obr. 3, 4, 5 a 6). Na zimu si vytvářejí tzv. zásobárny z větví zastrkaných do dna v blízkosti nory. Protože před jakýmkoliv nebezpečím prchají do vody, věnují většinu času aktivnímu zvyšování hladiny budováním hrází a snahou zaplavit co největší území a zabezpečit se tak před predátory. Bobři jsou monogamní a rodičovský pár žije v rodinné skupině společně s několika vrhy mláďat. Mláďata žijí spolu s rodiči do dvou let věku a v průběhu třetího roku když pohlavně dospějí, jsou zpravidla z mateřské kolonie vyhnána a donucena založit nové kolonie.

V současné době se bobr evropský vyskytuje na území kontinentální Evropy místy plošně, někde ostrůvkovitě. Nebylo tomu tak vždy. Bobři byli v polovině 18. Století v Evropě téměř vyhubeni, zejména díky omezování jejich biotopů a také intenzivnímu lovu pro kůži, maso a castoreum – tzv. „bobří stroj“, výměšek pachové žlázy pod ocasem, který se používal ve voňavkářství a navíc kvůli obsahu kyseliny acetylsalicylové i jako léčivo. V polovině 19. století se začalo s chovem bobrů pro maso a kožešinu na tzv. bobrovnách. Stavy bobrů se zlepšily, ale poté co se bobři rozšířili i do volné přírody, byl z obavy z hospodářských škod opět povolen jejich lov. Není proto divu, že na konci 19. století žilo v celé Evropě jen 1200 bobrů v osmi izolovaných populacích. V Čechách byl poslední bobr ve volné přírodě uloven roku 1876.

Nová etapa výskytu bobrů u nás začala koncem 60. let 20. století, kdy se v okolních státech, zejména v Rakousku a Německu začalo s cíleným vysazováním bobrů do volné přírody. Přibližně v té době se také začali objevovat jedinci migrující z okolních zemí i na našem území. V 90. letech byli u nás bobři cíleně vysazeni v Litovelském Pomoraví a Oderských vrších. Od té doby je také pozorováno postupné šíření bobra evropského podél vodních toků na naše území, zejména na jižní Moravě, na dolním toku Labe v severních Čechách a také v Českém lese. Odhaduje se, že v současné době žije na území ČR přibližně 300-350 jedinců.

V Karlovarském kraji se vyskytuje na řece Odravě nad jejím ústím do přehradní nádrže Jesenice, na řece Ohři v přírodní rezervaci Rathsam a na blízkém Lesním potoce. Jedna rodina osídlila i tok říčky Plevné poblíž osady Vackovec.  Přechodný výskyt, pravděpodobně migrujících jedinců, byl zaznamenám v NPR Soos a na Střele mezi obcemi Žlutice a Chyše.

Další zdroje informací o bobrovi a jeho výskytu v ČR: www.biolib.cz, http://www.plzen.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=4949&lang=cs , http://fle.czu.cz/~vorel/Monitoring/Map_monit.html

Mgr.Kristýna Matějů

Archiv

Obr 1 lebka bobra.jpg

Obr. 2 Odrava - vyztužení propadající se nory.jpg

Obr. 3 Lesní potok - okousané větvičky v tzv. bobří jídelně.jpg

Obr. 4 Lesní potok.jpg

Obr. 5 Odrava.jpg

Obr. 6 Odrava - tzv. skluz.jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj