CZ | DE | EN

Myška drobná (Micromys minutus)

Drobní hlodavci nejsou v povědomí široké veřejnosti příliš dobře zapsáni. Povětšinou jsou rozlišováni v kategoriích „myš“, „krysa“ v případě zahrádkářů ještě „hraboš“ a „hryzec“. Nicméně fauna našich drobných hlodavců je výrazně rozmanitější a setkáme se v ní i s poměrně sympatickými druhy. Mezi takové bychom snad mohli počítat i nejmenšího evropského hlodavce – myšku drobnou.

Myška drobná v dospělosti váží přibližně 10 g a měří jen okolo 12 cm včetně ocásku, který je téměř stejně dlouhý jako tělo. Od myši domácí ji poznáte podle drobných ušních boltců, krátkého kulatého čenichu a okrové až světle rezavé srsti na hřbetě, která kontrastuje s bělavým břichem.

Co myšku drobnou bezpečně odlišuje od domácích myší je prostředí a způsob života. Myška je obyvatelem vlhkých nekosených luk, rákosin a jiných porostů okolo vod. Pohybuje se převážně na vegetaci, k čemuž jí pomáhá i chápavý ocásek. Nad zemí na stéblech rostlin si v sezóně staví i svá umně spletená kulovitá hnízda, ve kterých se ukrývá, odpočívá i vychovává mláďata. Mláďat bývá nejčastěji 5 a myška může v jednom roce odchovat 2 až 3 vrhy. Na zimu si myšky hledají úkryt spíše při zemi, ve stozích slámy, kompostech nebo opuštěných norách jiných savců. Myšky mohou v zajetí žít až 5 let, v přírodě se však většina jedinců nedožije ani 1,5 roku. Živí se semeny i zelenými částmi rostlin, velkou část potravy však tvoří hmyz a další drobní živočichové.

Myška drobná je široce rozšířeným druhem, vyskytuje se v mírném pásmu Evropy a Asie od Anglie až po Japonsko, v rámci ČR na většině území od nížin až na hřebeny hor, přesto dlouhou dobu unikla pozornosti našich přírodovědců. Například na území dnešního Karlovarského kraje nebyl její výskyt uveden ani v důkladném díle Glückseigově (1842) ani v pozdějších publikacích z 19. a počátku 20. století. K bližšímu poznání rozšíření myšky drobné v našem regionu významně přispěla až práce RNDr. Ivana Brdičky (zoolog Muzea v Karlových Varech v letech 1969 až 82), který se systematicky věnoval výzkumu savců Karlovarska a především území Slavkovského lesa (Brdička 1980).

Literatura:

Anděra M. & Beneš B., 2002: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) – část 2. Myšovití (Muridae), myšivkovití (Zapodidae). Národní muzeum, Praha, 116 pp. ; Anděra M. & Horáček I., 2005: Poznáváme naše savce. Sobotáles, Praha, 327 pp. ; Brdička I., 1980: Savci Slavkovskeho lesa. Acta Universitatis Carolinae – Biologica 1977-1978: 199-235. ; Glückselig A. M., 1842: Der Elbogner Kreis des Königreichs Böhmen. Carlsbad und Elbogen, 218 pp.

Fotografie:

Obr1: Myška drobná, foto© Hecke, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=779022.

Obr2: Hnízdo myšky drobné v porostu kopřiv, foto© Jan Matějů.

Obr3: Pohled do hnízdečka s mláďaty myšky drobné, foto© Jan Matějů.

Obr4: Staré sběry myšek drobných ve sbírkách Muzea Karlovy Vary, foto© Jan Matějů.

 

Jan Matějů, zoolog muzea

Archiv

Obr1.jpg

Obr2.JPG

Obr3.JPG

Obr4.JPG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary
v roce 2017 oslavilo
150 let od založení


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin