CZ | DE | EN

9. Výzkum Ptahšepsesovy mastaby

Smysl založení Československého egyptologického ústavu v Káhiře v roce 1959 spočíval hlavně v otevření možnosti podílet se přímo na archeologickém výzkumu památek staroegyptské civilizace, a získávat tak primární data pro další badatelskou činnost v Praze. Volba padla na Abúsír a na dokončení průzkumu mastaby vezíra Ptahšepsese, jež byla v minulosti odkryta jen zčásti. Ačkoli expedice byla časově podstatně vázána na práce v Núbii, byla schopna zahájit výzkumy v Abúsíru ještě před první cestou do Núbie v roce 1960.

Část Ptahšepsesovy pohřební struktury byla známa z výzkumů Jacquesa de Morgana z konce 19. století, ale skutečný rozsah hrobky a význam jejího majitele byl odkryt až v průběhu 60. a počátkem 70. let 20. století . Celé toto období badatelé věnovali neobvykle velké, dvakrát rozšiřované hrobce hodnostáře, který svou kariéru u dvora završil jako králův vezír a zeť. Panovník Niuserre jej ke dvoru nejspíše přizval již v dětství coby člena významné rodiny a ze stejného důvodu mu zřejmě dal za ženu jednu ze svých dcer, princeznu Chamerernebtej. Ta byla nakonec po boku svého manžela pohřbena přímo v jeho pohřební komoře.

Archeologický výzkum se zde zdržel až do roku 1974, a představoval tudíž stěžejní náplň práce členů Československého egyptologického ústavu pod vedením Zbyňka Žáby a jeho nástupce Františka Váhaly. Přestože výzkum skončil již před mnoha lety, rekonstrukční práce byly završeny teprve nedávno. Uzavřela se tak jedna z kapitol dějin české egyptologie, spojená s jejími zakladateli a prvními představiteli.

01 Lotiformní sloupy tvořící dominantní ozdobu vchodu do Ptahšepsesovy hrobky byly nalezeny poražené a polámané. Jejich vztyčení a rekonstrukce celého vchodu byly jedním z velkých úkolů expedic (Foto M. Zemina, 1970).jpg

02 Reis Abdu dohlíží na zvedání jednoho z obrovských bloků kamene při čištění pohřební komory Ptahšepsese v roce 1968 (Foto M. Zemina, 1968).jpg

03 Pohled na částečně zrekonstruovaný vchod do hrobky vezíra Ptahšepsese, jenž byl časem ještě zastřešen (Foto J. Brodský, 1987).jpg

04 Zbyněk Žába a Ján Midžiak při čištění jednoho ze sekundárních pohřbů nalezených v Ptahšepsesově mastabě (Foto M. Zemina, 1966).jpg




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin