CZ | DE | EN

7. Účast na záchranné akci UNESCO v Núbii

K vyhlášení akce UNESCO na dokumentaci a záchranu památek, které měla v Núbii zaplavit nově projektovaná Vysoká asuánská přehrada, došlo v době plánování prvních archeologických prací. Československý tým pod vedením profesora Zbyňka Žáby se k akci hned na počátku přihlásil a získal rozsáhlou koncesi, která zahrnovala jak epigrafický průzkum, tak archeologické vykopávky. Práci činily složitou zejména nehostinné podmínky, které v letních měsících, kdy byla voda Nilu nízko, v oblasti panovaly.

Z důvodu nutných přesunů podél toku Nilu byla jako základna expedice zvolena loď. Jednotlivé výpravy sestávaly ze čtyř až devíti odborníků, které doprovázel inspektor Egyptské památkové správy a dělníci vedení předákem. Složení expedic určovaly konkrétní řešené úkoly. Těmi byly v letech 1961–1962 přesná dokumentace a sondážní práce v prostoru tzv. Jižního chrámu v Táfě a tzv. Římské pevnosti v Kertásí v severní Núbii, jež měly být pro svůj špatný stav dochování ponechány na místě a zaplaveny přehradou. V letech 1963–1965 byl proveden epigrafický průzkum a archeologický výzkum na dvou samostatných koncesích.

Z hlediska archeologického i epigrafického byly obě tyto koncese považovány za objekty spíše okrajového významu; představovaly to, co zbylo po rozebrání lukrativnějších úseků ostatními expedicemi. O to překvapivější byly výsledky dosažené za pouhé tři sezóny. Do té doby poměrně skromný korpus skalních nápisů byl obohacen o historicky významné doklady vojenského dobývání Núbie panovníky Střední říše. Ke studiu kulturních a uměleckých projevů núbijských populací byl získán hodnotný soubor skalního umění, včetně devíti skalních přístřešků obsahujících v oblasti jen vzácně se vyskytující malby. V neposlední řadě byl proveden kompletní výzkum nekropole z 3. až 5. stol. ve Wádí Kitně, jenž přinesl důležité informace o charakteru tehdejších venkovských komunit.

01 Expediční základna Sadík en-Núba zakotvený v místě prvního působiště československé expedice v Táfě. (foto Z. Žába, 1961).jpg

02 Milan Hlinomaz, konstruktér a první kapitán expediční základny Sadík en-Núba, řídí tradiční egyptskou felúku při cestě mezi Táfou a Kerásím. (foto J. Novotný, 1961).jpg

03 Zbyněk Žába se studenty Jaromírem Málkem (vlevo) a Jánem Midžiakem (vpravo) prohlížejí nálezy z narušeného merojského hrobu získané ve vesnici Umm Ghílán. (foto J. Novotný, 1963).jpg

04 Zbyněk Žába a tehdy ještě student Miroslav Verner dokumentují jeden z četných skalních nápisů vyskytujících se na skalních stěnách severní československé koncese. (foto J. Novotný, 1964).jpg

05 Zbyněk Žába za asistence kuftských dělníků dokumentuje povalenou stélu se staroegyptským nápisem. (foto J. Novotný, 1963).jpg

06 Jeden z nejvýznamnějších skalních nápisů nalezený v blízkosti vesnice Naga el-Girgáwí popisuje výpravu vezíra Antefikera do Núbie na počátku 12. dynastie. (foto Z. Žába, 1963).jpg

Instagram
Facebook
Twitter


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Vyletnik.cz - hrady a zámky, rozhledny, cyklotrasy a další tipy na výlety
Kam na výlet Karlovarský kraj