6. Pavla Fořtová-Šámalová 1886–1974

Pavla Fořtová-Šámalová se narodila do rodiny výtvarníků. Přístup na akademii výtvarných umění byl v té době ženám odepřen, a tak se vzdělávala v soukromých ateliérech a na cestách po evropských galeriích a muzeích. Právě během nich ji zaujala kultura starověkého Egypta, zvláště pak staroegyptský ornament. Již v roce 1914 absolvovala svou první výpravu na Blízký východ a do severní Afriky a v roce 1923 se zapsala na přednášky profesora Františka Lexy.

Podnikla několik studijních cest do muzeí a knihoven v Paříži, Vídni, Berlíně, Leidenu a Londýně. Největší význam však měla její druhá návštěva Egypta, kam zavítala v roce 1930. V rámci této cesty se věnovala dokumentaci ornamentu, zejména v oblasti thébských hrobek z doby Nové říše. Své studium zakončila v roce 1935 prací, v níž vědecky a výtvarně zpracovala všechen prostudovaný materiál. Doprovodila ji slovy, která vyjadřují její lítost nad pomíjivostí: „Jak mnoho již z té jedinečné a naprosto nenahraditelné krásy, vytvořené lidmi před mnoho tisíci lety, bylo zničeno nebo zaniklo a to málo, co vlastně zbývá, může snadno zmizet navždy. Podnikla jsem tu velikou práci především proto, abych tu jedinečnou uměleckou krásu pomohla nějak zachránit a navíc abych s ní seznámila současné lidi, kterým je jinak nedostupná.“ Výjimečná kniha o staroegyptském ornamentu postupně vyšla v anglickém, německém i francouzském jazyce. Navíc v roce 1948 její autorka uspořádala v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze výstavu Egyptský ornament v barevných kresbách Pavly Fořtové-Šámalové.

Početná sbírka grafik této výtvarnice a badatelky je dodnes uložena v archivu Českého egyptologického ústavu FF UK a zahrnuje ve skutečnosti často již zničené detaily barevné výzdoby starověkých hrobek a chrámů, které na své cestě navštívila.