CZ | DE | EN

11. Abúsírská nekropole

Abúsír

Abúsír, rozsáhlá nekropole situovaná asi 20 km jihozápadním směrem od Káhiry, dnešního hlavního města Egypta, kdysi zřejmě shlížela na „Bílé zdi“. Tak starověcí Egypťané nazývali centrum správy své země a sídlo panovníka v době Staré říše. Hrobky si zde, zejména v nejjižnější části nekropole, stavěli již hodnostáři žijící v samém závěru Raně dynastické doby a počátku Staré říše, ale největšího rozkvětu se této lokalitě dostalo v době 5. dynastie (cca 2435–2306 př. Kr.), kdy si ji za místo svého věčného odpočinku vybrali sami panovníci, následovaní rodinnými příslušníky a významnými členy své administrativy.

Abúsírem prošlo mnoho archeologů; učinili zde kratší či delší zastávku a na výzkumné práci se podíleli různou měrou. Pozornost všech přitahovaly zejména královské pyramidy. Jejich první pečlivější dokumentaci provedl už ve 30. letech 19. století John S. Perring. Dlouhodobější a systematičtější průzkum královských pyramidových komplexů patřících panovníkům Sahureovi, Niuserreovi a Neferirkareovi je spjat s německou archeologií reprezentovanou zejména Ludwigem Borchardtem. Německý tým prozkoumal ještě některé z hrobek členů královské rodiny, ale větší část rozsáhlé lokality (zejména oblast mimo královské pohřebiště) zůstala před příchodem československého týmu moderním výzkumem téměř netknuta.

Abúsír dodnes představuje základnu archeologického výzkumu Českého egyptologického ústavu. Stal se významným zdrojem primárních dat, která slouží k širší vědecké práci členů ústavu a spolupracujících osob a institucí. Ačkoli se největší pozornosti často těší nové objevy, jejich odkrytím mnohdy začíná namáhavější a dlouhodobá práce. Ta obnáší zejména jejich pečlivé zdokumentování a zpracování a následně především interpretaci v širším kontextu, který často přesahuje – ať již metodologicky, nebo fakticky – hranice egyptologického bádání. Úspěchy českých egyptologů proto nestojí pouze na objevech samotných, ale i na tom, jakým způsobem se jich zhostili a dokázali je zasadit do kontextu současné světové vědy.

 

Nekrálovské pohřebiště v jižním Abúsíru

Historie archeologického výzkumu na pohřebišti úředníků v jižním Abúsíru se začala psát v roce 1991. Přispěla k tomu činnost zlodějů, která ze strany archeologů vyžadovala zásah spočívající v prozkoumání v minulosti již několikrát „objevené“ hrobky armádního velitele Kaapera. Hrobka tohoto úředníka pochází z doby rané 5. dynastie a představuje dnes dominantu pahorku čnícího nad abúsírským vádím. Postupem let se ovšem ukázalo, že na rozdíl od královského pohřebiště byla tato část Abúsíru využívána v průběhu celé Staré říše a v jejím počátku byla spíše navázána na Sakkáru, pohřebiště prvních panovníků uložených k věčnému odpočinku v oblasti Memfidy.

Jižní Abúsír je poměrně rozsáhlý pruh pouště táhnoucí se podél údolí od pyramidového pole dále na jih k hranici severní Sakkáry. Dominantu s nejvýznamnějšími hrobkami představuje kopec v její nejjižnější části, kde se nachází nejen hrobka Kaaperova, ale i mnohé další již prozkoumané struktury, jako rodinná skalní hrobka princezny Šeretnebtej, mastaby vezíra Kara a jeho synů, Neferinpuova nevykradená pohřební komora aj. Většina z dosud odkrytých hrobek je datována do doby 5. a 6. dynastie, avšak postupné rozšiřování výzkumu zejména v jihovýchodní části pahorku ukazuje na význam této lokality již v období od konce 2. až po 4. dynastii.

Dosud nejstarší odkrytá hrobka se nachází na samotném úpatí pahorku při abúsírském vádí a odkazuje na protější kopec severní Sakkáry, kde byli pohřbíváni úředníci Raně dynastické doby. Další, již větší hrobky pocházejí ze 3. a 4. dynastie a jsou umístěny výše. Samému vrcholu pak vévodí rozlehlá anonymní mastaba AS 54, která zde byla zřejmě postavena na přelomu 3. a 4. dynastie a patřila významnému členu královského dvora. Rozkvět v době 5. dynastie souvisel se stavbou nedalekých královských pyramid a početné hrobky ze 6. dynastie zřejmě odkazují na rodinný charakter pohřebiště, kam byly ukládáni členové významnějších rodin ještě po několik dalších generací. Závěrečná fáze Staré říše přinesla útlum stavebních aktivit.

Velkým překvapením byl nedávný objev novoříšského chrámu z doby Ramesse II., který se nachází na okraji pouště na jihovýchod od pyramidového pole. Aktivity z této části egyptských dějin zde byly zachyceny již dříve; ať již odhalením novoříšských hrobek či kultovní činnosti v zádušním chrámu Sahurea. Chrám vnáší do této problematiky nové světlo, stejně jako množství otázek.

Abúsírské pyramidové pole

Srdcem Abúsíru, umístěným na jeho severním konci, je královské pohřebiště s pyramidami panovníků 5. dynastie. V jejich stínu se nachází Ptahšepsesova mastaba, jejíž archeologický výzkum byl ukončen rokem 1974. Tehdejší tým Československého egyptologického ústavu, vedený již Miroslavem Vernerem, se měl na základě dohod s egyptskou stranou přesunout na jih od pyramidy panovníka Neferirkarea.

Oblast byla nejdříve detailně prozkoumána a došlo též k ověření hranic archeologických objektů. K archeologickému průzkumu pak byla vybrána struktura ve tvaru menší pyramidy. Brzy po započetí jejího odkrývání v roce 1976 se ukázalo, že jde o hrobku královny Chentkaus II., manželky panovníka Neferirkarea a matky dvou jeho nástupců, Raneferefa a Niuserrea. Situace se ale zkomplikovala, když se při ohledávání východního konce koncese objevil komplex hrobek členů rodiny panovníka Niuserrea. V první fázi byla prozkoumána alespoň jedna jeho část – ta s mastabou princezny Chekeretnebtej. Další následovala až po dokončení výzkumů v komplexu Chentkaus II. a Raneferefa na konci 80. let.

Právě nedokončená pyramida panovníka Raneferefa, do té doby jen velmi málo známého, se na dlouhá léta stala symbolem československé egyptologie. Zádušní chrám přinesl nesčetné objevy, které předčily veškerá očekávání. Nálezy z první poloviny 80. let zahrnují nádherné panovníkovy sochy z různých materiálů a kultovní náčiní, které bylo zádušními kněžími používáno k pravidelným rituálním činnostem. O tom, jak fungoval celý systém udržování zádušního kultu, vyprávějí nalezené zlomky papyrů, jež zachycovaly běžnou administrativu a byly v chrámu uchovávány.

S Raneferefovým pyramidovým komplexem bezesporu souvisely další struktury, které se rýsovaly pod pískem v jeho nejbližším okolí. Postupně tak byly v oblasti ležící na jih od Neferirkareovy pyramidy prozkoumány další hrobky členů rodin panovníků 5. dynastie. Do dějin starého Egypta vnesly nové světlo, ale zároveň přinesly mnoho otázek o konkrétních rodinných vazbách a osudech jedinců zde pohřbených.

V posledních letech byla koncese rozšířena až k Sahureovu pyramidovému komplexu. Díky tomu zahrnují nejnovější výzkumy Českého egyptologického ústavu struktury na sever od Neferirkareovy pyramidy (Kaires) a pozornost je věnována též Niuserreovu údolnímu chrámu a vzestupné cestě.

01 Satelitní snímek Abúsírské nekropole.jpg

02 Abdu el-Keréti Centrální Abúsír, hrobka Chekeretnebtej, pohřební komora (Foto M. Zemina, 1976) Reis Abdu s lebkou princezny Chekeretnebtej v její pohřební komoře.jpg

03 Centrální Abúsír, hrobka Chekeretnebtej (Foto M. Zemina, 1976) Hliněné džbány, misky, stojany a tácy jsou v mnoha případech nejdůležitějším klíčem k dataci hrobek.jpg

04Centrální Abúsír, pyramidový komplex Chentkaus II. (Foto M. Zemina, 1978) Metody základní výkopové práce se za desetiletí nezměnily. Tradiční košíky a motyky jsou v poušti stále nenahraditelné.jpg

05 Fragmenty soch, Centrální Abúsír, hrobka Faafa (Foto M. Zemina, 1978) Dělníci přenášejí torza dřevěných soch Mernefua, dalšího z hodnostářů pohřbených v okolí hrobky princezny Chekeretnebtej.jpg

06 Jižní Abúsír, hrobka Nefera, serdáb (Foto M. Bárta, 2018) Ačkoliv byl v minulosti serdáb úředníka Nefera navštíven zloději, většina soch se dochovala ve výborném stavu včetně původní polychromie.jpg

07Nálezy z pohřební komory Intiho Pepiancha Jižní Abúsír (Foto M. Bárta, M. Frouz, K. Voděra, 2000, 2002, 2008) Předměty v mastabě soudce Intiho dodnes představují nejúžasnější nález pohřební výbavy.jpg




Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin