CZ | DE | EN

Exponát měsíce

Muzeum má na 50 000 sbírek - přírodověda, archeologie, numismatika, cín, militária, památky střeleckého spolku, umělecká řemesla, porcelán, sklo, obrazy, grafika, plastika, kovy, národopis a knihovna. V muzeu je soustředěna bohatá dokumentace k dějinám regionálního i celostátního lázeňství.

Každý měsíc vám představíme předmět z našeho bohatého sbírkového fondu.

Nouzové bankovky

Nouzovými platidly nazýváme bankovky, státovky, případně poukázky vydávané v dobách válek, revolucí či státních převratů. Emitentem bývají většinou banky nebo obce, ale nouzovky vydávají i podniky, statky, hostince, zajatecké tábory a dokonce i soukromé osoby. Stravenky, losy apod. vydávané v běžné době nejsou nouzovými penězi, ale mohou se jimi stát např. v době války. Nouzová platidla mohou být v podobě bankovek i mincí a vyznačují se některými specifickými znaky – třeba nízkou technickou úrovní – často se vyrábí z momentálně dostupných, leckdy nekvalitních, materiálů. U mincí se tak jedná nejen o levné kovy, ale o dřevo, kůže, sádru, porcelán nebo sklo. Bankovky bývají tištěny na obyčejném papíře, bez vodotisku a nezřídka jednostranně. Obvykle mívají vyznačenou dobu platnosti, většinou omezenou), a proto se také jen zcela výjimečně setkáme s pokusy o jejich padělání. Po skončení platnosti nouzovek bývá někdy celý náklad zničen, a proto se z některých sad nouzových peněz dochovalo jen několik málo exemplářů.

Nouzové peníze jsou prakticky tak staré jako peníze samotné. Je doložena zpráva o athénském vojevůdci Timotheovi, který v 1. polovině 4. století př. Kr. místo běžného žoldu vydával svým vojákům destičky se svou pečetí, jež byly později bez problémů směněny za stříbro. V českých zemích se s nouzovými platidly setkáváme až ve 40. letech 18. století, konkrétně v Chebu a v Praze při jejím obležení pruskými vojsky. K potížím s oběživem došlo ovšem už v době husitství, v době tzv. kalády (státního bankrotu) po bitvě na Bílé hoře a potom v r. 1811, kdy byl rovněž vyhlášen státní bankrot. Také v průběhu revoluce r. 1848 došlo k hromadnému vydávání nouzovek obcemi - vzniklo v té době poměrně velké množství druhů, ale co do nákladu je jejich počet neúměrně nižší než počet nouzovek z první světové války. za první světové války došlo k vydávání nouzovek v Rakousku – Uhersku (nejvíce byly postiženy české země, neboť byly průmyslově a obchodně nejvyspělejší, a proto zde docházelo k nejrozsáhlejší směně oběživa; hojně byly nouzovky vydávány především v obcích s českým obyvatelstvem), množství jich bylo emitováno také v Německu a Rusku, ale s výjimkou Velké Británie byly vydávány po celé Evropě, v důsledku inflace a tezaurace úspor dokonce i v zemích neutrálních, jako ve Švédsku, a také v mimoevropských zemích, např. v Japonsku. Nouzovky pak byly vydávány i po válce – v nově vzniklém Rakousku, stiženém inflací v letech 1918 – 1920. Rakousko začíná náhradou za stahované mince tisknout bankovky nízkých nominálů až do výše jedné koruny. Bankovky bylo povoleno i trhat, aby bylo lze získat i nižší nominály. Tento způsob opatřování drobných nebyl nijak nový – už v dřívějších dobách si lidé vypomáhali lámáním, trháním a stříháním bankovek i mincí. Obchodníci nově tisknutým penězům příliš nedůvěřovali, jelikož se právem obávali inflace. K největší inflaci ovšem došlo v 1922-1923 v Německu, kdy byly tištěny bankovky neuvěřitelně velkých nominálů, až do výše dvou set bilionů marek.

 

nouzová platidla ze sbírky muzea.JPG

P1010005.JPG

P1010003.JPG

P1010004.JPG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin