Muzeum má na 50 000 sbírek - přírodověda, archeologie, numismatika, cín, militária, památky střeleckého spolku, umělecká řemesla, porcelán, sklo, obrazy, grafika, plastika, kovy, národopis a knihovna. V muzeu je soustředěna bohatá dokumentace k dějinám regionálního i celostátního lázeňství.
Každý měsíc vám představíme předmět z našeho bohatého sbírkového fondu.
Mosazná destička na rakev z roku 1827 inv.č. Kk 152.
Rozměry: výška 165 mm, šířka 151 mm. Na okrajích vidíme 6 otvorů, které sloužily k upevnění štítku na rakev se zemřelou.
Na destičce je vyrytý dobře čitelný text:
Theresia Gräfin von Trautmansdorf / Tereza hraběnka z Trautmansdorfu
Weinsberg / Weinsbergu
geborne Gräfin Kokorzowetz / rozená hraběnka Kokořovská
von Kokorzowa / z Kokořova
SternKreuz=Ordens=Dame. / dáma Řádu hvězdového kříže.
geboren den 23te=Juny 1766. / Narozena 23. června 1766.
gestorben den 1te=August 1827. / Zemřela 1. srpna 1827.
Podle tzv. Gothajského almanachu byla hraběnka Theresia Kokořovská z Kokořova od 15. července 1788 manželkou Josefa Antonína hraběte z Trauttmansdorffu, nejvyššího zemského hofmistra Štýrska. Manželé měli několik dětí a dcery Antonie Magdaléna Josefína a Josefína se provdaly za příslušníky rodu Lažanských. Manžel Antonie Magdalény, Maxmilián hrabě Lažanský, padl r. 1809 v bitvě u Wagramu. Přídomek z Weinsbergu si Trauttmansdorffové připojili během Třicetileté války, kdy bylo toto panství v jejich držení. Weinsberg dnes leží v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Kdo jsou Trauttmansdorffové? Původně rytířský rod ze Štýrska v dnešním Rakousku, který byl během staletí povýšen do panského, hraběcího a knížecího stavu. Členové rodu zastávali významné posty v habsburské monarchii. Základ pro rozsáhlé državy v českých zemích položil Maxmilián hrabě z Trauttmansdorffu-Weinsbergu, císařský diplomat a spolutvůrce Pražského míru z r. 1635 a zejména Vestfálského míru, který ukončil Třicetiletou válku.
Krištof Heřman z Trauttmansdorffu byl v letech 1767 - 1789 opatem kláštera v Teplé.
Ferdinand z Trauttmansdorffu byl mezi roky 2010 a 2015 velvyslancem Rakouské republiky v ČR a v dubnu 2016 mu byl udělen Řád Bílého lva IV. třídy.
Se jménem se můžeme setkat v podobách Trauttmansdorffové, Trautmansdorffové, Trauttmansdorfové.
Kdo byli Kokořovci z Kokořova? Původně vladycká rodina ze západních Čech, od 16. století se dělili do tří rodových větví. Kokořovci z Kokořova drželi od 70. let 16. století mimo jiné panství Žlutice. Postupně byli členové tohoto rodu povýšeni do panského a hraběcího stavu. Zastávali posty ve státní správě a rakouské armádě. Petr František Kokořovec z Kokořova byl na počátku 18. století nejvyšším mincmistrem. Rod vymřel po meči r. 1878 Ludvíkem Kokořovcem z Kokořova. Jeho dcera Zdeňka zemřela r. 1926 a tím rod Kokořovců vyhasl i po přeslici. Setkat se můžeme s podobou jména Kokořovci či Kokořovcové.
Ve sbírce muzea se nachází epitafní obraz rodiny Kokořovců z Kokořova (inv.č. Uo 638), skupinová podobizna, nesign., olej na dřevě, r. 1570, rozměry 148,5 x 192 cm
Co je Řád hvězdového kříže? Řád byl založen Eleonorou Magdalenou Gonzagovou z Mantovy, jež byla manželkou římského císaře Ferdinanda III. Stalo se tak po požáru vídeňského Hofburgu v roce 1668. Tento požár přežila neporušená relikvie z Kristova kříže a jako poděkování za její zachování založila Eleonora Magdalena náboženský spolek, jehož členkami byly katolické šlechtičny. Řád existuje dodnes, v čele stojí Gabriele von Habsburg-Lothringen. Samotný řádový odznak má tvar oválu a je nošen na černé moiré stužce složené do tvaru motýlka.
Bc. Marcel Paška
Použitá literatura:
Jan Halada, Lexikon české šlechty, I. a III. díl, Praha 1992 a 1994.
Ivan Koláčný, Řády a vyznamenání habsburské monarchie, Praha 2006.
Václav Měřička, Orden und Auszeichnungen, Praha 1966.
Genealogischen Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1844, Gotha 1844.