Muzeum má na 50 000 sbírek - přírodověda, archeologie, numismatika, cín, militária, památky střeleckého spolku, umělecká řemesla, porcelán, sklo, obrazy, grafika, plastika, kovy, národopis a knihovna. V muzeu je soustředěna bohatá dokumentace k dějinám regionálního i celostátního lázeňství.
Každý měsíc vám představíme předmět z našeho bohatého sbírkového fondu.
Naše muzeum má ve svém bohatém sbírkovém fondu i typické lidové šperky bývalého Loketského kraje. Tradiční filigránový šperk je stříbrný avšak bez puncu, neboť šlo o nižší ryzost, je zpracováno technikou lití, filigránu, zdobeno rytím, tepáním, kolkováním a zlacením, lesk kovu doplňují granáty a barevná skla. Je dokladem řemeslné zručnosti stříbrníků, pasířů a specializovaných výrobců řetízků.
foto ukázky ze sbírky:
Ks 3 náhrdelník bohatě zdobený
obr.1 celkový pohled, 1.polovina 19.století
obr.2 mosazné srdce, 20 krejcar Fr.Josefa
obr.3 1-gulden r.1842 ve filigránu, 20-ník M.Terezie r.1765
obr.4 tolar s Mariánským obr. r.1765, 6-krejcar r.1848
Ks 177 náhrdelník jednodužšího vzhledu
obr.5 celkový pohled, 2.polovina 19.století
obr.6 6-krejcar r.1849, filigrán ve tvaru srdce
obr.7 smyčka čtyřlist
obr.8 20-krejcar, ražba František I. r.1804
Popis: Ženský řetízkový závěsový nákrčník s několikanásobným přívěskem byl sestaven z několika řad řetízků, které těsně ovíjely krk. Na konci řetízků byla plochá, tepaná, rytím nebo kolkem zdobená poutka s provlečenou hedvábnou stuhou, která se svazovala na zátylku. Stříbrník řetízky sám nevyráběl, ty kupoval od výrobců specialistů měřené na lokty, např. ve Žluticích, Ostrově, Kynšperku, Tatrovicích u Chodova a Měchově u Bečova. Na řetízky zdobené rozetami leštěnými destičkami nebo na jednoduché článkové řetízky zdobené rozetami a leštěnými destičkami nebo na jednoduché článkové řetízky byly symetricky připojeny přívěsy – mince, křížky, filigránové rozety, medailony, které byly doslova pokryté granáty a barevným sklem v obrubách. Na dolních okrajích nechyběly četné drobné přívěsky, tepané rozety a mince. Na krátké řetízky s poutkem se připojoval hlavní přívěs s tolarem nebo křížem.
Sestavení nákrčníku trvalo přibližně čtyři dny a stříbrník si nechal zaplatit 35 zlatých. Kolem roku 1860 se již nákrčníky nevyráběly, byly pouze čištěny a chybějící části doplňovány, např. přívěsky či drobné ražené mince. V r.1865 se jejich cena pohybovala od 1/2 zlatého do 3 zlatých.
"Loketský šperk" býval nezbytným doplňkem slavnostního oděvu a reprezentoval postavení a zámožnost nositelky. Měl však za úkol nejen zdobit, ale symbolicky ochraňovat majitelku např.morové tolary měly chránit před morovou nákazou. Renesanční jáchymovské medaile a tolary bývaly darovány k nejrůznějším příležitostem, ke křtům, sňatkům i jako dar k Novému roku, měly zajišťovat štěstí a zdar jako amulety. Součástí šperků byly rovněž tzv. "Schaumünze" pamětní mince darované nebo zděděné. Mezi nejoblíbenější patřily bavorské tolary s tzv. Mariánským obrázkem, Pannou Marií, Patronkou Bavorska, které často dávaly podnět ke zhotovení přívěsu.
Stříbro zformované do šperku, doplněné tolarovou ražbou bylo součástí majetku a nevěsta jej dostávala s výbavou, předávala ho dalším generacím a tak se dědil z pokolení na pokolení.