Výzkum 2008-2010 zámek Valeč

Počátky Valče v písemných pranenech jsou poměrně pozdní. Roku 1358 se připomíná Ctibor, který se píše z Valče (Cztiborij de Walcz), později s bratrem Benešem a Janem Kladivem ze Stebna. Po něm se vyskytuje roku 1377 Jan Šlechtic, jehož statek získává Boreš z Oseka. Druhý statek drží po Kladivovi Beneš z Mor. Roku 1383 se v pramenech na Moravě objevuje Beneš Doupovec z Valče. Roku 1405 se také Boreš z Oseka píše z Valče. Od roku 1406 patří statek opět Doupovcům (roku 1416 bratři Nevlas a Jan, roku 1454 a 1455 Sezema, Jan z Doupova roku 1467 až 1487, jehož potomci se psali Valečtí z Doupova).

Na začátku 16. století sedí ve Valči Jakub z Vřesovic, jehož zásluhou je ves povýšena za Vladislava II. (roku 1514) na městečko. Za něj dochází patrně také ke spojení do té doby dvojího valečského zboží. Po Jakubově smrti (1526 u Moháče) přechází zámek a městečko prodejem Hugovi z Leisneku. Roku 1538 dědí statek dcera Anna, provdaná za Viléma Hasištejnského z Lobkovic, a po ní synové Filip a Arnošt. Roku 1571 kupuje panství Kryštof ze Štampachu a po jeho smrti (1585) získává Valeč syn Václav. V letech 1620 až 1621 bylo celé panství zpustošeno v temných dobách třicetileté války. Při konfiskaci Václav o Valeč přichází a uchyluje se do Annabergu, kde posléze umírá. Jeho manželka Barbora Malesická z Poutnova Valeč vykupuje a po její smrti sedí ve Valči synové Jiří a Erazim. Celé panství znovu spojil roku 1670 nejmladší bratr Jaroslav, jenž umírá roku 1694. Jeho syn Jan Kryštof ze Štampachu umírá pak bez potomků roku 1718. Za jeho života dochází na celém panství k velkolepé stavební činnosti.

Významným majitelem Valče se stal roku 1721 hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu, za něhož byla dokončena zásadní barokní přestavba zámku, pod kterou téměř zmizelo předchozí sídlo Štampachů. Dalšími majiteli panství a zámku byli Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrumu, jeho dcera Marie Josefína, roku 1797 hrabě Jan August z Pergenu a krátce na to rytíř Jan Gottfried Korb z Weidenheimu. Roku 1890 koupil panství Valeč hrabě Vincenc Thurn-Valsassina, který zemřel roku 1928. Po druhé světové válce sem byla umístěna internátní škola a dětský domov. Po požáru roku 1976 převzalo správu Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Plzni, jehož péčí byl zámek postupně rekonstruován. Od roku 2007 spravuje objekt Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti.

Valeč se nachází zhruba 27 km jihovýchodně od Karlových Varů na jihovýchodním okraji Doupovských vrchů v původní středověké linii komunikace Praha – Karlovy Vary, jejíž odklon v 19. století odsoudil zdejší městečko k provinčním poměrům. Další ránu vývoji místa zasadil roku 1953 zřízený vojenský prostor Hradiště, kterým se Valeč jako okrajové sídlo rázem ocitla na periférii zájmu. Zkázu dokonal pak požár zámku 2. dubna 1976.

Zámek stojí na rozsáhlé plošině v místech, kde se na východě mění ve skalnatý ostroh, který poměrně výrazně ční nad městskou zástavbou. Ostroh strměji spadá i na sever a na jih, kde ovšem původně strmý svah člení barokní terasy. V západní části přechází terén dnes v přirozenou rovinu s hodnotným zámeckým parkem se zbytky zahradní i parkové architektury z období baroka a klasicismu (letohrádek, teatron, obelisk, plastiky).

Archeologický výzkum před zámkem prováděný v devadesátých letech 20. století Karlovarským muzeem zjistil, že původní pozdně gotický, či renesanční objekt byl od prostoru dnešního parku oddělen hlubokým příkopem, později v baroku zasypaným. Součástí zámeckého parku je i skalnatý pahorek, na němž najdeme relikty barokních vodních kaskád a v severní části pozůstatky archeologickým výzkumem doloženého středověkého hrádku a dosud jasně nevysvětlené podzemní prostory. V areálu zámeckého parku najdeme i další objekty, a to kovárnu, konírnu (dnes správní budova), kočárovnu, prádelnu a monumentální skleník, účelové stavby vesměs z období baroka.

Další etapu archeologický výzkumů v zámeckém parku započalo Muzeum Karlovy Vary již v roce 2008 a pokračoval až do roku 2010. Cílem tohoto výzkumu bylo minimalizovat škody, které by mohl způsobit plánovaná rekonstrukce inženýrských sítí v závislosti na rekonstrukci zámeckého areálu.

V rámci archeologického výzkumu a dozoru prováděných výkopů inženýrských sítí v zámeckém parku byla dokumentována řada zajímavých situací. Průkopem byly zjištěny recentní úpravy terénu, doklady staré vodoteče v zámeckém parku (možná součást barokního vodovodního systému pod pahorkem), starší barokní příčky v zámeckých terasách, ale i barokní sklípek vytesaný do skály, používaný nejspíše obyvateli podzámčí.

V sondě A nalezená starší barokní příčka je dokladem mnohem komplikovanějšího členění okolí zámku. Může být pozůstatkem staršího přístupu do areálu nebo jinak řešených zámeckých teras. Sondou B byl zachycen zbytek sportoviště, které tu podle tradice v minulosti existovalo. V sondě C, v  nejhlubším místě výkop příčně přeťal sem spadlý kmen stromu se zbytky větví. Lze předpokládat, že jsme v profilu dokumentovali bahnem zanesenou vodoteč, s padlým stromem na dně. Tato vodoteč může souviset s barokním vodním systémem parku. Sklípek zachycený v sondě D byl s velkou pravděpodobností součástí výstavby podél původní přístupové cesty k zámku, jak je patrné z historických map.

Text a foto: Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer

01. Pohled na budovu zámku.JPG

02. Sonda před prádelnou.JPG

03. Sklípek před severním průčelím zámku.jpg

04. Sonda ve správní budově.jpg

05. Sonda u skleníku.JPG

06. Zaniklá vodoteč v parku.jpg

07. Rentní kanalizace v parku.jpg

6   2

2017

sledujte novinky z rekonstrukce

..o dění vám přinášímě průběžné informace, otevření muzea v KVse kvapem blíží..

1   1

2017

NOVÝ ROK 2017

Všem našim příznivcům přejeme krásný nový rok a těšíme se na příští setkání s vámi na našich akcích a také v nové expozici, kterou budeme již brzy otvírat.

 

 

30   11

2016

otvírací doba v lednu

Jak budeme mít otevřeno, čtete v záložce PROBÍHAJÍCÍ.