CZ | DE | EN

Tvrziště v Přemilovicích (Premlowitz)

Přemilovické tvrziště patří k lokalitám, kde se německý archeolog Viktor Karell v období před 2. světovou válkou pokoušel řešit problematiku německé kolonizace (archeologický výzkum tu byl realizován v roce 1937, a to od 9. září do 8. října). Podobně jako později na tvrzišti v Dalovicích tu byl nalezen velmi starý typ obytné věže, tak typický pro Chebsko a sousední oblasti Bavorska, Durynska a Vogtlandu. Datovatelný je rozhodně již pro 12. století na Chebsku, na Loketsku snad o něco později. Na českých hradech vznikají obytné věže až v polovině 13. století a později, což svědčí v našem případě o importované architektuře ministeriální. Navíc nejsou obytné věže na českých hradech jediným, ani hlavním obytným objektem, což je naopak na Chebsku a Loketsku pravidlem. Zde jsou obytné věže s největší pravděpodobností typickým opevněným sídlem ministeriálů z doby kolonizace úzce navazujícím na zemědělské zázemí, nebo rytířskými sídly postupně vznikajícího manského systému kolem loketského hradu.

Ačkoliv předpokládáme vznik přemilovické tvrze nejpozději ve 13. století, první písemná zmínka o Přemilovicích pochází až z poloviny 15. století. Přitom dle významu místního jména (Přemilovice můžeme vnímat jako ves lidí Přemilových) lze usuzovat na její starší původ, a to rovněž v souvislosti s existencí doloženého manství. Jako první je zde připomínán roku 1464 Ondřej ze Steinbachu s predikátem „seděním na Přemilovicích“. Jeho potomci, rytíři z rodu Steinbachů, pak na tomto majetku seděli ještě v 16. století.

Přemilovické tvrziště se nachází na vyvýšeném ostrůvku, obklopeném vodním příkopem, který je na severu a východě zčásti zanesený. Kromě příkopu chrání polohu 160 metrů dlouhý kruhový val, který je zachován místy až do výše 2 až 3 metrů. V koruně valu je tvrziště široké v průměru 50 metrů, vlastní ostrůvek pak v průměru 15 metrů.

Na umělém pahorku pak stála obytná věž, na severovýchodě zesílená předsunutou věží obrannou. Vstup ležel na severozápadě a byl 90 cm široký. Obytná věž byla čtvercová o vnějších rozměrech 840 x 840 cm, o síle zdí 170 cm a vnitřních rozměrech 500 x 500 cm. Obranná věž, jež se k ní přimykala, byla v základu plná, o rozměrech 440 x 330 cm. U vstupu směrem k věži byl zachycen ještě schodovitý přístavek o rozměrech 420 x 150 cm. Kamenné zdivo bylo stavěno na vápennou maltu s výskytem karlovarského vřídlovce. Autor výzkumu datoval vznik tvrze již do konce 12. století, jistě v souvislosti se štaufským působením na Loketsku v osmdesátých letech 12. století, a její zánik do 16. století. Jisté pochybnosti nás však vedou k opatrnějšímu datování vzniku tvrze, a to až do 13. století, podobně jako u tvrze v Dalovicích.

Severně za vodním příkopem stával původně poplužní dvůr, v němž můžeme vidět mladší sídlo spojované poprvé s Janem ze Steinbachu roku 1523. Sídlo v bývalém poplužním dvoře tvoří mohutná patrová adaptovaná obdélná budova s opěrnými pilíři, ke které přiléhá mladší jižní křídlo dvora.

Lokalita tvrziště je sice volně přístupná, ale v prostředí dlouhodobě nekultivovaném. V podstatě pustne bez zájmu veřejnosti již od dob předválečného výzkumu, jehož zbytky tu lze spatřit dodnes. K lokalitě lze dojít cestou, která odbočí doprava ze silnice na Čankov asi 200 m za křižovatkou nad železničním viaduktem, nebo sejít od sedleckého kostela sv. Anny cestou dolů kolem tzv. sedleckého zámečku k zatopenému kaolínovému lomu.

Mgr.Jiří Klsák

 

Přemilovice obytná věž 1985.jpg

Přemilovice obytná věž 2009.jpg

Přemilovice příkop 2009.jpg

Přemilovice situace tvrziště.jpg

Přemilovice tvrziště 1985.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin