Přemilovické tvrziště patří k lokalitám, kde se německý archeolog Viktor Karell v období před 2. světovou válkou pokoušel řešit problematiku německé kolonizace (archeologický výzkum tu byl realizován v roce 1937, a to od 9. září do 8. října). Podobně jako později na tvrzišti v Dalovicích tu byl nalezen velmi starý typ obytné věže, tak typický pro Chebsko a sousední oblasti Bavorska, Durynska a Vogtlandu. Datovatelný je rozhodně již pro 12. století na Chebsku, na Loketsku snad o něco později. Na českých hradech vznikají obytné věže až v polovině 13. století a později, což svědčí v našem případě o importované architektuře ministeriální. Navíc nejsou obytné věže na českých hradech jediným, ani hlavním obytným objektem, což je naopak na Chebsku a Loketsku pravidlem. Zde jsou obytné věže s největší pravděpodobností typickým opevněným sídlem ministeriálů z doby kolonizace úzce navazujícím na zemědělské zázemí, nebo rytířskými sídly postupně vznikajícího manského systému kolem loketského hradu.
Ačkoliv předpokládáme vznik přemilovické tvrze nejpozději ve 13. století, první písemná zmínka o Přemilovicích pochází až z poloviny 15. století. Přitom dle významu místního jména (Přemilovice můžeme vnímat jako ves lidí Přemilových) lze usuzovat na její starší původ, a to rovněž v souvislosti s existencí doloženého manství. Jako první je zde připomínán roku 1464 Ondřej ze Steinbachu s predikátem „seděním na Přemilovicích“. Jeho potomci, rytíři z rodu Steinbachů, pak na tomto majetku seděli ještě v 16. století.
Přemilovické tvrziště se nachází na vyvýšeném ostrůvku, obklopeném vodním příkopem, který je na severu a východě zčásti zanesený. Kromě příkopu chrání polohu 160 metrů dlouhý kruhový val, který je zachován místy až do výše 2 až 3 metrů. V koruně valu je tvrziště široké v průměru 50 metrů, vlastní ostrůvek pak v průměru 15 metrů.
Na umělém pahorku pak stála obytná věž, na severovýchodě zesílená předsunutou věží obrannou. Vstup ležel na severozápadě a byl 90 cm široký. Obytná věž byla čtvercová o vnějších rozměrech 840 x 840 cm, o síle zdí 170 cm a vnitřních rozměrech 500 x 500 cm. Obranná věž, jež se k ní přimykala, byla v základu plná, o rozměrech 440 x 330 cm. U vstupu směrem k věži byl zachycen ještě schodovitý přístavek o rozměrech 420 x 150 cm. Kamenné zdivo bylo stavěno na vápennou maltu s výskytem karlovarského vřídlovce. Autor výzkumu datoval vznik tvrze již do konce 12. století, jistě v souvislosti se štaufským působením na Loketsku v osmdesátých letech 12. století, a její zánik do 16. století. Jisté pochybnosti nás však vedou k opatrnějšímu datování vzniku tvrze, a to až do 13. století, podobně jako u tvrze v Dalovicích.
Severně za vodním příkopem stával původně poplužní dvůr, v němž můžeme vidět mladší sídlo spojované poprvé s Janem ze Steinbachu roku 1523. Sídlo v bývalém poplužním dvoře tvoří mohutná patrová adaptovaná obdélná budova s opěrnými pilíři, ke které přiléhá mladší jižní křídlo dvora.
Lokalita tvrziště je sice volně přístupná, ale v prostředí dlouhodobě nekultivovaném. V podstatě pustne bez zájmu veřejnosti již od dob předválečného výzkumu, jehož zbytky tu lze spatřit dodnes. K lokalitě lze dojít cestou, která odbočí doprava ze silnice na Čankov asi 200 m za křižovatkou nad železničním viaduktem, nebo sejít od sedleckého kostela sv. Anny cestou dolů kolem tzv. sedleckého zámečku k zatopenému kaolínovému lomu.
Mgr.Jiří Klsák