CZ | DE | EN

Třídomí, kostel sv.Mikuláše

Zaniklý středověký kostel sv. Mikuláše pod Krudumem najdeme na staré zemské stezce, vedoucí z Chebu přes Kynšperk nad Ohří do českého vnitrozemí. Objevené zbytky kostela se dnes nacházejí v tiché lesní krajině mezi obcí Hrušková a Třídomí nedaleko Sokolova ve Slavkovském lese, v krajině zdánlivě nedotčené lidskou civilizací. Zdání však klame, při bližším ohledání terénních stop je záhy zřejmé, že tu život v minulosti pulsoval velmi výrazně, od středověku až po nedávnou současnost (kostel, pozůstatky rýžování i důlní činnosti, pozůstatky lámacích prací, úvozy starých cest, jejich mladší dláždění, terasy zaniklých polností, pozůstatky vojenské činnosti z doby Vojenského újezdu Prameny).

Ve starší literatuře se uvádí, že kostel sv. Mikuláše předal roku 1253 český král Václav I. řádu křižovníků s červenou hvězdou spolu s farním kostelem sv. Václava v Lokti. Dále však o kostele písemné prameny téměř důsledně mlčí. Teprve nedávné archeologické nálezy potvrzují předpoklad, že kostel zanikl pravděpodobně někdy kolem roku 1500, kdy se již neobjevuje v loketském urbáři, soupisu majetků loketského panství z roku 1525. Ve stylizované podobě se kostel ještě objevuje na 1. vojenském mapování z let 1764-1783. V dalších písemných pramenech se s ním již setkáváme jako s ruinou. Zvláštním historickým pramenem poznání jsou místní pověsti, ke kostelu se jich váže řada a vesměs souvisejí s bohatstvím zdejší krajiny, jak ho vnímalo barokní období, ve kterém pověsti vznikaly, s výskytem vzácných ametystů a jaspisů. Přesná lokalizace kostela byla ještě donedávna velkou neznámou. Řada indicií ukazovala na stromy porostlý pahorek blízko křižovatky starých cest, ale tvar kamenného suťoviště tvaru předpokládaného kostela neodpovídal. Teprve po rozsáhlých lesních polomech z přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, které lokalitu silně narušily, bylo možné bez problémů nahlédnout do jeho tajemství.

Archeologický výzkum lokality provedlo v letech 2002 až 2006 Krajské muzeum Karlovy Vary  ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže v Horním Slavkově. Prvním rokem byl výzkum veden sondážně za účelem zjištění charakteru stavby, další roky pak cíleně k odkrytí zbytků kostela v jeho historických souvislostech v návaznosti na blízké okolí. Archeologický výzkum přinesl zásadní poznatky především o vlastní stavbě. Kostel má protáhlou obdélnou hlavní loď o délce 1480 cm a šířce 1260 cm, na níž navazuje na východě zhruba pravoúhlý, zúžený presbytář o délce 1050 cm a šířce 1020 cm. Presbytář je mírně vychýlený na sever. Šířka zdiva se pohybuje většinou mezi 110 až 115 cm. Zdivo je z lomového kamene s užitím vřídlovce v maltovém pojivu, karlovarské provenience. Stavba kostela se zvedala do celkové výšky okolo 11 metrů, z toho 5 metrů mohla tvořit výška vlastního zdiva.

Na tvar střechy a konstrukci krovu můžeme usuzovat jen hypoteticky, pravděpodobně však byla střecha sedlová a nad presbytářem nižší valbová. Nad střechou, krytou prejzy, se zvedal nejspíše sanktusník, jehož by dokládala nalezená břidlice a zbytky roztaveného zvonu. Díky nalezeným ostěním si můžeme udělat představu i o portálech a oknech. Můžeme předpokládat, že dvě okna se nacházela v presbytáři, a to jedno ve východní stěně a jedno v jižní. Po dvou oknech pak bylo pravděpodobně v severní i jižní stěně hlavní lodě, vždy po jednom z každé strany vstupu. Okna byla vysoká, štíhlá, nahoře se zalomeným záklenkem a výžlabky po stranách. Také raně gotické portály měly ostění členěné výžlabkem a oblounem, záklenek portálu je do půlkruhu, nebo lehce lomený. V obou vstupech se dochovaly kamenné prahy. Kamenné články jsou opracovány velmi precizně a v podobné lokalitě v překvapivé kvalitě, která jednoznačně svědčí o bohatých zkušenostech zdejších stavitelů. Prostor hlavní lodě měl nejspíše ploché trámové stropy, alespoň tak můžeme soudit dle nálezu velkého množství železných hřebíků. Stropní podhledy byly pravděpodobně kryté mazanicí. Velké množství mazanice, vypálené nejspíše při zničujícím požáru, se vyskytovalo všude kolem kostela. Prostor presbytáře byl ale zaklenut, a to pravděpodobně na jedno pole, v té souvislosti jsme nalezly fragmenty klenebních žeber a několik konzol.

Po ukončení výzkumu byly vykopané zbytky kostela zakonzervovány. Obvodová zeď musela být místy dostavována, koruny zdiva byly uzavřeny, linkou v interiéru jsme naznačili průběh originálního zdiva. Konzervovány byly také fragmenty omítek. Nalezené zbytky oltářní menzy a obou bočních oltářů byly rekonstruovány. Vzhledem k množství zachovaných zbytků ostění rozhodli jsme se jejich část zakomponovat do celkové hmoty kostela, a to bez ohledu na jejich původní umístění.Průvodní archeologický materiál, nalezený v kostele i mimo něj, byl velmi bohatý a pestrý. Bylo nalezeno velké množství středověké keramiky, mezi běžnými kuchyňskými typy se překvapivě vyskytovaly i kachle. Dále výzkum odkryl několik stovek kovových předmětů, zejména železných, ale i luxusnější předměty z jiných kovů. Mezi nálezy bylo též sklo a výrobky z kostí. Zvláštní pozornost si zasloužilo několik desítek nalezených mincí. Jinou kapitolou byly nálezy kosterních pozůstatků lidských jedinců, pohřbených v kostele, kteří buď patřili k duchovnímu stavu, nebo byli příslušníky dobové nobility.

Archeologický výzkum kostela sv. Mikuláše a jeho okolí zodpověděl řadu otázek. Na jednu základní však dosud neodpověděl. Proč kostel vyrostl právě v této lokalitě, v jakých souvislostech a za jakých okolností. Můžeme se jen dohadovat, že svoji roli tu sehrála zemská stezka (napovídalo by tomu zasvěcení sv. Mikuláši, patronu kupců). Dále to mohla být krátkodobá, avšak intenzivní hornická činnost, po níž sice zbyly stopy v terénu, ale žádné dohledatelné lidské sídlo. Možná stopy setřela obnovená hornická činnost v období baroka. Jednoznačnou odpověď za současného stavu poznání dát nedokážeme. I tak je toho dost na jeden archeologický výzkum.

Text: Jiří Klsák

Foto: Jiří Klsák, Vladislav Podracký, František Vlach

 

obr.1 Kostel sv. Mikuláše na mapě z roku 1801.jpg

obr.2 Místo kostela v roce 1988.jpg

obr.3 Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem.JPG

obr.4 Počátky výzkumu.JPG

obr.5 Po výzkumu v roce 2003.JPG

obr.6 Výzkum u triumfálního oblouku.JPG

obr.7 Kostel v roce 2006.JPG

obr.8 Švábský Hall, kolem 1300.jpg

obr.9 Hmotová rekonstrukce, L.Zeman.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin