Radošov – Pravěké hradiště Košťál se nachází v těsné blízkosti řeky Ohře, 5 km jihovýchodně od historického centra města Ostrova. Lokalita leží na vrchu Košťál nad obcí Radošov, který zde nutí řeku k dlouhému meandru.
První pravěký materiál pochází ze starších sběrů Jiřího Koudelky. Zjišťovací výzkum v roce 1985 ve vnitřním příkopu akropole na hradišti Radošov prováděli Jaroslav a Dara Baštovi a Jiří Klsák. Přestože se průzkum omezil na založení jediné zjišťovací sondy o rozměrech 1 x 1 m, přinesl dostatečné množství archeologického materiálu pro určení lokality do mladší doby bronzové (21 fragmentů keramických nádob a mazanice).
Vrch Košťál u Radošova má neobvyklý tvar. Vrchol kopce tvoří náhorní planina o délce 1100 metrů a maximální šířce 300 metrů. Východní a západní část hradiště spojuje pouze asi 1 metr široká šíje. Západní část vlastního hradiště ohraničuje příčný val a jeho svahy strmě spadají do údolí Ohře. Jsou pokryté mohutnou vrstvou kamenné suti, pravděpodobně pozůstatky valů neznámé vnitřní konstrukce.
Radošovské hradiště je součástí Vojenského újezdu Hradiště a nelze ho navštívit bez povolení. Je poškozeno stavbou telekomunikačního vysílače v jeho vnitřním areálu.
Velichov – pravěké a raně středověké hradiště Liščí Vrch se nachází vysoko nad řekou Ohře u obce Velichov, vzdálené pouze 700 metrů vzdušnou čarou od radošovského hradiště.
Hlavním zdrojem poznání jsou povrchové sběry. Nejstarší prováděli Norbert Mašek a Jiří Koudelka v roce 1955. Zajímavý soubor nálezů přinesl sběr P. Degla a Fr. Vinklera v roce 1971. Kromě keramických fragmentů nalezli i pazourkový úštěp nejasné datace.
Hradiště se rozkládá se na basaltovém vrchu 484 m n. m. a jeho rozloha je 150 x 300 m. Náhorní plošina hradiště je na severu, východě a jihu chráněna strmými svahy a na západě oddělena od ostatní části hřebene 10 m hlubokým a více než 30 dlouhým příkopem. Mezi akropolí a předhradím byl tažen mohutný 2 m vysoký a 4–6 m široký kamenný val. Na okraji náhorní plošiny jsou místy zřetelné zbytky dalšího valu, zřejmě jediné relikty původní obvodové hradby. Na základě celkového tvaru a konstrukce považuje Zdeněk Smrž toto hradiště za analogii k soudobým lokalitám z oblasti Chomutovska a Kadaňska. Pravěké keramické fragmenty pocházejí z mladší a pozdní doby bronzové (1250–800 let před Kristem). Přesto většinu nálezů tvoří keramické fragmenty z 11.–12. století.
Velichovské hradiště bylo narušeno zemědělskou činností a kameny z jeho valu byly používány jako stavební materiál. Je volně přístupné ze silnice z Velichova do Ostrova.
Text: Mgr: Filip Prekop, Bc. Jan Tajer Foto: Archiv Muzea Karlovy Vary, Mgr. Filip Prekop