CZ | DE | EN

lokality Radošov a Velichov

Radošov – Pravěké hradiště Košťál se nachází v těsné blízkosti řeky Ohře, 5 km jihovýchodně od historického centra města Ostrova. Lokalita leží na vrchu Košťál nad obcí Radošov, který zde nutí řeku k dlouhému meandru.

První pravěký materiál pochází ze starších sběrů Jiřího Koudelky. Zjišťovací výzkum v roce 1985 ve vnitřním příkopu akropole na hradišti Radošov prováděli Jaroslav a Dara Baštovi a Jiří Klsák. Přestože se průzkum omezil na založení jediné zjišťovací sondy o rozměrech 1 x 1 m, přinesl dostatečné množství archeologického materiálu pro určení lokality do mladší doby bronzové (21 fragmentů keramických nádob a mazanice).

Vrch Košťál u Radošova má neobvyklý tvar. Vrchol kopce tvoří náhorní planina o délce 1100 metrů a maximální šířce 300 metrů. Východní a západní část hradiště spojuje pouze asi 1 metr široká šíje. Západní část vlastního hradiště ohraničuje příčný val a jeho svahy strmě spadají do údolí Ohře. Jsou pokryté mohutnou vrstvou kamenné suti, pravděpodobně pozůstatky valů neznámé vnitřní konstrukce.

Radošovské hradiště je součástí Vojenského újezdu Hradiště a nelze ho navštívit bez povolení. Je poškozeno stavbou telekomunikačního vysílače v jeho vnitřním areálu.

Velichov – pravěké a raně středověké hradiště Liščí Vrch se nachází vysoko nad řekou Ohře u obce Velichov, vzdálené pouze 700 metrů vzdušnou čarou od radošovského hradiště.

Hlavním zdrojem poznání jsou povrchové sběry. Nejstarší prováděli Norbert Mašek a Jiří Koudelka v roce 1955. Zajímavý soubor nálezů přinesl sběr P. Degla a Fr. Vinklera v roce 1971. Kromě keramických fragmentů nalezli i pazourkový úštěp nejasné datace.

Hradiště se rozkládá se na basaltovém vrchu 484 m n. m. a jeho rozloha je 150 x 300 m. Náhorní plošina hradiště je na severu, východě a jihu chráněna strmými svahy a na západě oddělena od ostatní části hřebene 10 m hlubokým a více než 30 dlouhým příkopem. Mezi akropolí a předhradím byl tažen mohutný 2 m vysoký a 4–6 m široký kamenný val. Na okraji náhorní plošiny jsou místy zřetelné zbytky dalšího valu, zřejmě jediné relikty původní obvodové hradby. Na základě celkového tvaru a konstrukce považuje Zdeněk Smrž toto hradiště za analogii k soudobým lokalitám z oblasti Chomutovska a Kadaňska. Pravěké keramické fragmenty pocházejí z mladší a pozdní doby bronzové (1250–800 let před Kristem). Přesto většinu nálezů tvoří keramické fragmenty z 11.–12. století.

Velichovské hradiště bylo narušeno zemědělskou činností a kameny z jeho valu byly používány jako stavební materiál. Je volně přístupné ze silnice z Velichova do Ostrova.

Text: Mgr: Filip Prekop, Bc. Jan Tajer      Foto: Archiv Muzea Karlovy Vary, Mgr. Filip Prekop

01 Radošov, hradiště na konci 19. století.jpg

02 Radošov, šíje uprostřed hradiště.jpg

03 Radošov, kamenná pole.jpg

04 Radošov, plocha hradiště .jpg

05 Velichov, pohled na hradiště.jpg

06 Velichov, příšný příkop a val.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin