CZ | DE | EN

Lokalita Tašovice – Starý Loket

Ojedinělým dokladem pobytu lidí neandertálského typu na Karlovarsku je silně omletý křemencový úštěp odražený od diskovitého jádra z polykulturní lokality v Tašovicích, jenž podle tvaru a charakteristické techniky opracování patří do okruhu staropaleolitických, levalloisko-mousterských industrií (asi 230 000 až 100 000 let). Nález z Tašovic je pozoruhodný i tím, že byl nalezen mezolitickým člověkem a jím přepracován a znovu upotřeben.

Střední doba kamenná – mezolit (8 000 až 6 000 let před n. l.) - je obdobím, kdy po ojedinělých a vzácných dokladech o pobytu prvních lidí je toto území poprvé poměrně hojně osídleno. Skalnaté vyvýšeniny a ostrožny nad řekou Ohří jsou na území Karlových Varů obsazeny celkem sedmi známými tábořišti od Tašovic po Všeborovice .

Nejlépe prozkoumaným mezolitickým sídlištěm je stanice v Tašovicích - Starém Lokti. Archeologický výzkum zde prováděl František Prošek z Archeologického ústavu ČSAV v letech 1949 až 1950. Byly při něm odkryty pozůstatky dvou sídelních objektů – byly to dvě spolu spojené jámy (hluboké 60 až 70 cm) o rozměrech 4 krát 3 a 3,5 krát 3 metry, které měly po obvodech stopy po zahrocených kůlech. Při společném vchodu do obou zahloubených částí obydlí, jejichž vrchní konstrukce (pletená z proutí nebo překrytá kůžemi) byla nesena svisle do země zapuštěnými kůly, byla dvě mírně zahloubená ohniště, oddělená od vlastních obytných prostorů přepážkami a vchodovými uličkami. Poměrně bohatá kolekce asi 4 000 kusů kamenné štípané industrie (tzv. mikrolity) umožňuje učinit si představu nejen o výrobních nástrojích zdejších mezolitických lovců a rybářů, ale i o jejich způsobu života.

V Tašovicích je též doložena přítomnost Slovanů, a to již od 9. století. První výzkumy tu byly prováděny již v roce 1911 Knettem. Později zde kopali ještě Anton Bergmann, Anton Gnirs a H. Schroller.

V letech 1948 až 1950 podnikl na tašovickém hradišti nový výzkum Státní archeologický ústav pod vedením Františka Proška a posléze Antonína Knora. František Prošek při výzkumu mezolitické chaty narazil na zbytky slovanského srubu. Půdorys slovanské srubové stavby byl zachycen v prostoru nad mezolitickými sídlištními objekty. Zbytky stavby byly odkryty na ploše 3,5 krát 3 metry a byly znatelné v podobě dobře patrných zuhelnatělých trámů. Stavba se zachovala pouze v torze. V celém objektu nebyly zjištěny žádné jamky po kůlech a lze se proto právem domnívat, že šlo o stavbu srubové konstrukce, jak pro to svědčí i nalezené zbytky trámů. Stavba vznikla na mírném svahu a byla jen nepatrně zahloubena do podloží. Podle slovanské hradištní keramiky, nalezené ve vnitřní prostoře objektu, lze zbytky srubu datovat do 10. století.

Roku 1949 provedl pak Antonín Knor průkop valem v jeho severovýchodní části. Z nálezové situace valu lze původní hradební zeď rekonstruovat takto: Její líc tvořilo vodorovné dřevěné pažení, sevřené dvojicemi sloupů. Zadní stěna byla držena podobným pažením, zapřeným vně jednotlivými sloupy, střídajícími se s podobnými uvnitř zdi za pažením. Její vnější sloupy stály proti dvojici sloupů líce a byly navzájem spojeny přepážkou. Vnitřek zdi byl vyplněn jílem a hustě provázán dřevěnými rošty. Pažení stěn byla zevnitř utěsněna úzkou vrstvou kamene mezi jednotlivými přepážkami, které zatěžkávalo i okraje vnitřního tělesa s dřevěnými rošty. V podstatě je to komorový systém o straně komor cca 250 cm. Z kubatury valu lze výšku hradební zdi odhadnout maximálně na 3,5 až 4 metry.

Nalezená keramika nepřesahuje polovinu 10. století, kdy hradiště zaniklo. Trvalo jen krátce, podle dostupných indicií zaniklo násilím, když do základů byla rozmetána i kamenná líc hradby. Malou rozlohou s nemohutným opevněním svědčí nejspíše o funkci opěrného bodu při výtoku Ohře ze soutěsky mezi Krušnohořím a Slavkovským lesem do karlovarské pánve. Za romantismu 19. století bylo nazváno Starým Loktem, kdy v poloze lidé viděli předchůdce loketského hradu.

Mgr.Jiří Klsák

pohled na ostrožnu.jpg

letecký pohled na lokalitu se zakreslením situace.jpg

mapa lokality z konce 19. století.jpg

pohled na lokalitu - 50.léta 20 století.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin