Kostel sv.Linharta, Karlovy Vary

Kostel sv. Linharta stával na návrší nad středověkou osadou Thiergarten (Obora, Ortus ferarum), která byla pravděpodobně služební vsí v lovecké oboře, patřící ve středověku k hradu Lokti. Ves Obora je poprvé zmiňována roku 1325 v souvislosti s udělením léna Kojatovi z Otnavic, jenž si následně blízko vsi vybudoval své sídlo, dodnes patrné jako oborské tvrziště (Kellerberg). Toto sídlo bylo archeologicky zkoumáno již na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století poloamatérskými výkopy, bohužel bez zachované dokumentace. V roce 1989 tu byly Karlovarským muzeem (Jiří Klsák) dvěma sondami zjištěny zbytky kamenných destrukcí a středověká keramika, datovaná do období 14. až 16. století.

Kostel samotný je však poprvé připomínán již roku 1246, kdy byl společně s kostely v Olšových Vratech a v bývalém Vranově darován Václavem I. řádu křižovníků s červenou hvězdou. V polovině 14. století se Obora s kostelem stává majetkem nově vysazeného města Karlovy Vary. Zánik kostela souvisí pak s postupným opouštěním vsi a ztrátou významu celého místa na konci 15. století, kdy novým střediskem se postupně stává město v údolí, nadané četnými privilegii svého zakladatele císaře Karla IV.

Díky umístění tajemných ruin v karlovarských lázeňských lesích u cesty na Horní Slavkov a vazby na Karlovy Vary se stalo toto místo středem pozornosti četných badatelů již v 18. století. Například roku 1772 si zdejší lázeňský lékař David Becher povšiml, že při výstavbě kostela byl mimo jiné použit také bílý vřídelní kámen.

Kostel má jednoduchý půdorys, pravoúhlou obdélnou loď o rozměrech 1250 x 1000 cm, na niž na východě navazuje pravoúhlý čtvercový presbytář o roměrech 800 x 800 cm. Zdivo dosahovalo šířky 120 cm a bylo řádkové.

Archeologické práce v kostele byly Karlovarským muzeem (Jiří Klsák) zahájeny v roce 1989 sondáží za účelem stanovení úrovně podlah a zjištění zachovalosti detailů v interiéru. Pokračovaly pak v roce 1990 odstraňováním sutě v interiéru a začištěním vykopané plochy na úroveň poslední fáze podlahy. Podlaha byla tvořena maltovou vrstvou, do níž byly zapuštěny čtvercové cihlové dlaždice, v presbytáři šikmo k ose kostela, v hlavní lodi souběžně. Také obnažené zdi přinesly zajímavé poznatky, lomový kámen byl pospojován vápennou maltou s příměsí vřídlovce, vzácně se na zdi zachovala silnější hlazená vápenná omítka. Mezi presbytářem a hlavní lodí byly potvrzeny zbytky základů triumfálního oblouku, mezi nimi byly zachyceny zbytky modelovaného kamenného prahu. V severní a jižní stěně byly objeveny kónické vstupy, severním se přicházelo od vesnice, jižním se vstupovalo na přilehlý hřbitov. V severovýchodním i jihovýchodním rohu hlavní lodi se pod destrukcí nalézaly dobře zachovalé základy dvou bočních oltářů. Rovněž hlavní oltář v presbytáři byl potvrzen, oproti všem nadějím však v žalostném stavu. V tomto roce byl pak ještě nalezen v hlavní lodi pohřeb muže se dvěma dětmi.

V roce 1991 pokračoval výzkum interiéru výzkumem presbytáře. V jeho rámci byl uskutečněn zvláště pozoruhodný nález. V prostoru rozbitého hlavního oltáře, částečně pod jeho sutí, byl nalezen pohřeb mladé ženy. Kostra byla uložena na levém boku, ve skrčené poloze, bez orientace. Ruce i nohy byly v poloze, která napovídala svázání. Hrob byl podle nálezových okolností datován do přelomu 16. a 17. století. Bezpochyby tu archeologové narazili na stopy dávného násilí, snad z doby, kdy nebylo v kraji příliš bezpečno. Archeologický výzkum pak pokračoval na jižní straně kostela, kde byl kostrovými nálezy potvrzen středověký hřbitov.

V roce 1992 bylo odkryto dalších několik desítek kostrových pohřbů. Jednotlivé pohřby ležely místy ve čtyřech až pěti vrstvách nad sebou a často se vzájemně porušovaly, svědčilo to o dlouhodobém pohřbívání a pravděpodobně i o nedostatku místa. Hroby byly prosté, bez milodarů, s nálezy spíše druhotnými, proto i hůře datovatelné. S pohřbíváním souvisel i nález přístavby k jižní zdi presbytáře (nejspíše márnice).

Z nálezů, které byly u sv. Linharta uskutečněny, stojí rozhodně za zmínku několik desítek mincí, mezi nimi i některé zajímavé české brakteátové halíře ze 14. století, z kosti vyřezávaná miniatura sv. Kateřiny a torzo Krista a zejména velké množství železných votivních předmětů, zoomorfních i antropomorfních, které byly pokládány na oltář sv. Linharta s prosbou o pomoc.

V roce 1998 až 1999 byly zbytky kostela sv. Linharta péčí města Karlovy Vary konzervovány a místo bylo pietně upraveno, aby stav této památky odpovídal svému významu v historii Karlových Varů. Dalšího zviditelnění se památce dostalo roku 2007 výrazným zásahem do lesního porostu.

Lokalita je volně přístupná a pěšky bez námahy dostupná z Karlových Varů i od nádraží z Březové. Přístupná je i vozidlem, které můžete zaparkovat nedaleko odsud u lesní kavárny sv. Linharta.

Mgr.Jiří Klsák   Foto: J.Klsák a J.Tajer

01 Pohled do presbytáře po výzkumu.jpg

02 Rytina kostela z roku 1808.jpg

03 Pohled do hlavní lodě po výzkumu.jpg

04 Okolí kostela v roce 2007.jpg

05 Pohled od jihu, stav k roku 1985.jpg

06 Pohled od východu, stav k roku 1985.jpg

28   4

2016

Novinky v Královské mincovně

Více se dozvíte v záložce Muzeum Jáchymov - AKTUALITY

25   4

2016

Úspěch našeho muzea na vědeckém poli

O vynikajícím úspěchu čtěte v záložce PRO NOVINÁŘE

4   4

2016

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015

..jak se nám vloni dařilo? Více čtěte v záložce ŘEDITELSTVÍ