CZ | DE | EN

Hradiště v Drahovicích

Ke známým pozdně bronzovým hradištím v Radošově a Velichově přibylo roku 1989 nově objevené hradiště na katastru Drahovic nad pravým břehem řeky Ohře poblíž Sovích skal. Zjišťovací výzkum zde provedlo ještě téhož roku Karlovarské muzeum (Jiří Klsák) s nálezcem lokality Jaroslavem Baštou. Nález tohoto hradiště významným způsobem obohatil naše poznatky o prehistorii Karlovarska.

Zvolené archeologické sondy šťastnou shodou okolností odhalily nejdůležitější partie hradiště. Díky jim bylo možné rekonstruovat původní vzhled i osudy tohoto zajímavého naleziště. V jeho centrální části stál roubený dům, částečně zahloubený do svahu. Na pravěké poměry měl dost značnou velikost (600 x 250 cm). Okolí srubu bylo terasovitě upraveno. Jak prokázal výzkum opevnění, val, který obepínal celé hradiště, byl postavený obvyklou pravěkou technikou ze dřeva, kamene a hlíny.

Nálezy žárem puklých kamenů a vrstvičky červeně zbarveného písku z rozpadu žuly nasvědčovaly od samého počátku výzkumu, že hradisko zaniklo katastrofálním požárem, pravděpodobně v důsledku válečných událostí. To poskytovalo naději, že nálezová situace bude bohatší, než u lokality pokojně opuštěné.

V nálezech převažuje keramika, zčásti při požáru druhotně přepálená. Její sortiment leccos napověděl o zaměstnání obyvatel hradiště. Bylo nalezeno větší množství cedníků, jež se používaly při zpracování mléka. Některé nalezené rozměrné hliněné nádoby sloužily jako zásobnice k uskladnění obilí. Též četné nálezy zlomků kamenných drtidel potvrzují, že obilnářství bylo vedle chovu dobytka hlavním zdrojem obživy. Zlomek bronzu, odražený z nálitku dvoudílné odlévací formy srpu, který byl nalezen v centrálním obytném objektu, dokládá zase kovolitectví.

Pozoruhodný byl nález eneolitického kamenného sekeromlatu, objevený v základovém žlabu srubu. Vzhledem k tomu, že byl nefunkční (odlomený v otvoru pro násadu) a nenesl stopy druhotného využití, není vyloučeno, že jeho přítomnost se může vysvětlovat i jako doklad pověry (z etnografického materiálu známé hromové klíny).

Velice pozoruhodný byl nález předmětu z organické hmoty, neboť ta se zpravidla po dlouhá staletí, či dokonce tisíciletí nezachová. Při průkopu valem byl pod vrstvou jemného jílu nalezen drobný náramek, původně pečlivě sešitý z březové kůry. Podle velikosti náramku lze usuzovat, že patřil dítěti, nebo drobné ženě. Podle okolností lze konstatovat, že nejspíše sklouzl majiteli z ruky při nošení, nebo vysypávání košů s hlínou, když se stavělo opevnění. K jeho zachování přispěl pak paradoxně destruující požár, který mohl svým žárem vytvořit vhodné prostředí pro uchování organické hmoty.

Základní otázkou se jevil důvod vybudování hradiště a jeho funkce. Poněkud zarážející jsou jeho malé rozměry, neboť dosud známá hradiska z této doby jsou vždy mnohem větší. V době, kdy bylo drahovické hradiště vybudováno (10. století př.n.l.), se objevují známky etnických pohybů a společenských konfliktů, vyvolaných mimo jiné zhoršováním podnebí. Jedním z prvků těchto změn je výskyt opevněných hradišť.

S ohledem na jednoznačně strategickou polohu drahovického hradiště nad ohybem řeky je zřejmé, že jeho úkolem byla ostraha důležité obchodní cesty kolem řeky Ohře. Díky příznivým terénním podmínkám mohla na tento úkol stačit i poměrně malá skupina obyvatel. Nálezy z blízkého okolí však naznačují, že v zázemí ležela ještě neopevněná osada, která hradiště zásobovala. A protože se v pozdní době bronzové objevují výrazné doklady společenské diferenciace, není vyloučeno, že na hradišti bydlel sociálně výše postavený jedinec se svou rodinou a že lokalita měla podobnou funkci jako pozdější hrady.

Hradiště je volně přístupné. Polohy nad řekou lze dosáhnout buď z údolí Ohře, kdy od silnice na Dubinu asi 500 metrů za označením Karlových Varů v levotočivé zatáčce hned za Červenou kyselkou vpravo stoupá od vodoteče do levého svahu pomyslná cesta, nebo ze silnice na Prahu u bývalého penziónu Šárka vede cesta k lokalitě vlevo přes louku a lesem nad řeku.

Mgr.Jiří Klsák, foto Bc.Jan Tajer

Náramek z březové kůry.JPG

Pravěký dům při výzkumu 1989.jpg

Situace hradiště.jpg

Zlomek sekeromlatu.JPG

Situace-místo pravěkého domu 2009.JPG

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin