Konzervování dřevěné cisterny z hradiště Vladař

Konzervace dřevěné cisterny z hradiště Vladař

 

Stolová hora Vladař leží v západních Čechách 2,5 km jihovýchodně od Žlutic a 8 km severně od významného halštatského pohřebiště v Manětíně – Hrádku. Postupně zde od doby bronzové vznikala pevnostní soustava, která své vrcholné rozlohy 115 hektarů, dosáhla v době halštatské.

Lokalita byla delší dobu mimo hlavní zájem odborné veřejnosti. Bohužel hradiště bylo opakovaně poškozováno ilegální detektorovou prospekcí. V roce 2002 zde proto n začaly soustavné záchranné akce několika institucí (ARÚ Praha, katedra archeologie ZČU, Západočeské muzeum v Plzni a Muzeum Karlovy Vary) a v roce 2004 byla zkoumána cisterna na akropoli.

Při výzkumu v roce 2007 došlo k objevu zvláštní konstrukce z pečlivě opracovaných dubových trámů obdélníkového průřezu. Pomocí dendrochronologického datování bylo možné rozlišit dvě skupiny dřevěných konstrukcí. Pro první byly použity relativně mladé a rychle rostoucí stromy pokácené nedlouho po roce 480 př. Kr., druhá pak byla zhotovena ze starých a pomalu rostoucích dubů pokácených krátce po roce 463 př. Kr.

Cílem výzkumu v roce 2010 byla dokumentace dochovaných dřevěných konstrukcí, zjištění jejich celkového rozsahu a vyzvednutí celého nároží cisterny. Podařilo se odhalit tři nároží obdélné stavební jámy pro vodní nádrž, která měla rozměry 10 × 11 m. Dno jámy bylo souvisle vydlážděno kameny. Hráz široká 110–120 cm, roubená z dochovaných tří, někdy až čtyř řad dubových trámů, měla zachované  stěny do výšky 120–140 cm. V prostoru mezi vnější dřevěnou stěnou obvodové hráze a okrajem stavební jámy se nacházely velké bloky čedičových kamenů, které měly celou konstrukci zpevňovat. Na dlážděném dně cisterny i ve vrstvách její výplně byla nalezena keramika z pozdní doby halštatské a časné doby laténské, zvířecí kosti a množství opracovaného dřeva – například prkna s otvory pro čepy na každém konci, nebo oválná dřevěná mísa se dvěma držadly na protilehlých koncích.  Jihozápadní nároží cisterny bylo před zasypáním sondy rozebráno na jednotlivé trámy. Nejdelší trám měří 520 cm × 20 cm × 9 cm. Všechny dřevěné nálezy byly na podzim roku 2010 odvezeny do Švýcarska k odborné konzervaci na specializovaném pracovišti v Musée Cantonal d’Archéologie et d’Histoire v Lausanne.

Vodou nasycené archeologické dřevo, jak se říká dřevěným předmětům či objektům z archeologických nálezů, které byly dlouhodobě uloženy ve vodě či vlhké půdě, vyžaduje zvláštní postup konzervace. Vyznačuje se totiž několikanásobně vyšším obsahem volné vody, než obsahuje dřevo zdravé. Vodou nasycené dřevo se nachází ve značném stádiu poškození. Jeho degradaci vyvolávají především anaerobní bakterie, které jsou aktivní bez přístupu kyslíku a rozkládají především celulózu.  Zbylá hmota, tvořená především ligninem, slouží jako zbývající kostra, která – pokud je dřevo nasycené vodou – je schopna udržet tvar objektu i po několik století. Po vyjmutí dřevěného nálezu ze země se však volná voda začne odpařovat a dřevo smršťovat, až postupně dojde k zhroucení jeho struktury. Aby se nález nenávratně nepoškodil, musí být voda nahrazena při konzervačním procesu nějakou tuhou látkou pro zpevnění ligninové kostry.

Konzervace probíhá difúzí 10% roztoku vysokomolekulárního polyethylenglykolu (PEG) do struktury dřeva. Aplikace tohoto konzervačního prostředku, který má při běžné teplotě konzistenci vosku, představuje několikaměsíční proces. Probíhá při pozvolném zvyšování teploty lázně a vyžaduje pravidelné sledování množství odpařovaného konzervačního roztoku a jeho systematické postupné dolévání. Po ukončení každého cyklu probíhá kontrolované pomalé sušení nakonzervovaného dřeva při běžné pokojové teplotě. Cyklus se opakuje, dokud nedojde k stoprocentnímu nasycení předmětu.

Na závěr následuje konečná povrchová úprava, při níž je nutné odstranit z povrchu dřeva přebytečný PEG. Osvědčený způsob je natavit ztuhlý PEG teplým vzduchem a vzniklou taveninu postupně stírat z povrchu dřeva tak dlouho, až nabyde přirozeného matného vzhledu.

  1. Vzhledem k množství trvala konzervace dřevěných archeologických nálezů z cisterny na předhradí Vladaře bezmála pět let. V roce 2016 byla dřeva převezena zpět do České republiky. V současné době jsou uložena v depozitáři Muzea Karlovy Vary a po plánované rekonstrukci muzea ve Žluticích zde budou vystavena.

 

 

 

Použité prameny
ARÚ Praha tisková zpráva: Výzkum unikátně dochovaných dřevěných konstrukcí z 5. stol. př. n. l. na hradišti Vladař (Karlovy Vary) [Cit. 9.1.2017]. http://www.arup.cas.cz/?p=366



Krchňavý, L. 1972: Konzervovanie mokrého dreva z archeologických výskumov polyetylénovou metodou. In: Gregorová, A. (ed.) Konzervátorské praktikum. Bratislava: Muzeologický Kabinet Slovenského národného múzea v Bratislave, 48 – 50.

Foto: Bc. Jan Tajer

 

 

01 - Odkrytá sonda před vyjmutím dřev.JPG

02 - Dřeva připravená k převozu - 2010.JPG

03 - Torzo dřevěné nádoby.JPG

04 - Torzo dřevěné nádoby po konzervaci.JPG

05 - Návrat dřev - 2016.JPG

06 - Doprava rozměrných kusů do depozitáře.JPG

07 - Nakonzervované dřeva.JPG

25   4

2017

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

První komentovaná prohlídka samotnými autory expozice bude v neděli 30.dubna od 15 hodin, více v záložce PŘIPRAVUJEME

24   4

2017

muzeum v KV nově OTEVŘENO

Dočkali jsme se a po 2 letech otevřeli nové muzeum v K.Varech. Otevírací doba je od úterý do neděle v době od 10 do 18 hodin, vstupné je 100/60 Kč. PŘIJĎTE I VY!

24   4

2017

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016

Jak jsme si vedli v loňském roce najdete v záložce muzeum ředitelství