CZ | DE | EN

Archeologie novověku

Novověku se v archeologii dříve věnovala pouze omezená pozornost. Archeologie novověku se začíná v České republice rozvíjet od 90. let 20. století, tedy přibližně s třicetiletým zpožděním oproti západní Evropě. Nejprve v podobě takzvané Industriální archeologie, která začala zkoumat technické památky průmyslové revoluce (obr. 1). Následně se etablují i subdisciplíny známé jako „Archaeology of Conflict“, Combat Archaeology“ nebo „Battlefield Archaeology”, u nás se souhrnně hovoří o Archeologii bojišť. Jejich cílem je mapování a studium památek vojenského charakteru 19. a 20. století. Každý z těchto specifických oborů časem úspěšně použije své specifické poznávací metody a prostředky a začne prolínat s ostatními, tak dnes již není neobvyklé, aby se Archeologie bojišť vyjadřovala k problematice pravěku či středověku.

Větší výzkumy se uskutečnily například ve Velké Británii, kde byly zkoumány protiinvazní fortifikace z roku 1940. Belgičtí archeologové zkoumají zákopové systémy z 1. světové války (obr. 2). Obdobné projekty probíhají ve Francii, Německu, Polsku či Austrálii. Armáda USA má dokonce speciální jednotku archeologů, antropologů a historiků, která se věnuje zkoumání bojišť. Snadno dostupné novinky z této oblasti může zájemce získat například ve volně přístupné Facebookové skupině CAIRN (Conflict Archaeology International Research Network).

Jedním z nejvýznamnějších a z pohledu evropských archeologů i nejkurióznějším příspěvkem archeologie novověku byl tzv. Tucson Garbage Project. V sedmdesátých letech minulého století tým archeologů dlouhodobě zkoumal obsah popelnic obyvatel amerického Tucsonu. Výsledky tohoto výzkumu nepřímo pomohly osvětlit některé aspekty chování pravěkých populací (obr.3).

V Čechách se výzkumy zaměřují na pohraniční oblasti, kde v souvislosti s před i poválečnými přesuny obyvatelstva a nezdařenými pokusy o znovuosídlení zanikaly vesnice, mnohdy založené již ve  středověku. Zánik těchto osídlení byl zčásti zapříčiněn polohou (především pokud byly situovány v hraničním pásmu nebo vojenském prostoru) (obr. 4). Docházelo k likvidacím těžební aktivitou (obr. 5). Například v oblasti mostecké pánve nebyly před rokem 1989 výzkumy prováděny s takovou intenzitou, jakou si vyžádalo ničení kulturní krajiny těžbou, a sokolovská pánev nebyla archeologicky zkoumána vůbec. Další škody napáchala výstavba průmyslových objektů nebo vodních nadrží. Například výstavba Vltavské kaskády či demolice středověké Přísečnice, která musela ustoupit stejnojmenné přehradě.

Text: Bc. Jan Tajer, Bc. Sven Bednář

Fotografie:

obr. 1 https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Category:Industrial_archaeology&filefrom=Site+of+Cooks+Pit%2C+Parkfield.+-+panoramio.jpg#/media/File:Turntable_01.JPG

obr. 2 - http://cdn2.spiegel.de/images/image-276025-galleryV9-xjly-276025.jpg

obr. 3 – Jan Tajer

obr. 4 – Jan Matějů

obr. 5 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1085915-535153.jpg?itok=T5fbZdkB

Prameny a literatura:

Malina, J. 1981: Archeologie včera a dnes aneb mají archeologové více šedé hmoty za nehty než za ušima? České Budějovice.

Rak, M.  2009: Nebudete zapomenuti – pátrání po nezvěstných amerických vojácích, Kuděj 11/2, 71–79.

Vařeka, P. – Balý, R. – Funk, L. – Galusová, L. 2008: Archeologický výzkum vesnic středověkého původu zaniklých po roce 1945. In: Archaeologia historica 33/08, 101–117.

Veselá, R. 2009: Studium zaniklého vesnického osídlení po roce 1945, Kuděj 11/2, 80–83.


Obr. 1 - železniční točna v Londýně.JPG

Obr. 2 - zákopy ve Flandrech.jpg

Obr. 3 - archeologie novověku může i zapáchat....JPG

Obr. 4 - úpravna dolu Zinnbergbau Sudetend na Rolavě.jpg

Obr. 5 - stěhování kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.jpg

Krajské muzeum Karlovarského kraje
Muzeum Karlovy Vary letos slaví
150 let od založení.


Muzeum Karlovy Vary
příspěvková organizace
Karlovarského kraje
IČ: 72053810
Datová schránka: IDDS:nyws35c
sekretariat@kvmuz.cz
Admin