Současný barokní kostel sv. Anny, který je výraznou stavební dominantou Božího Daru je v pořadí třetí církevní stavbou v historii města. Původní dřevěnou kapli, postavenou záhy po založení města, nahradil v roce 1593 zděný kostel, ke kterému byla v letech 1605 – 1607 přistavěna věž. Archeologický výzkum odhalil pozůstatky tohoto protestantského kostela, jedná se především o základy devíti pilířů v prostoru hlavní lodi a pozůstatky dlažby. V roce 1771 byl, dle písemných pramenů, kostel zbořen a nahrazen barokní stavbou pražského architekta Philipa Hegera vysvěcenou v roce 1772. Jedná se o volně stojící stavbu s podélnou osou orientovanou ve směru východ – západ. Kostel je dlouhý přes 38 metrů a šířka lodi přesahuje 14 metrů. Loď je zaklenuta plochou valenou klenbou, tak zvanou českou plackou.
Projekt odvlhčení kostela sv. Anny na Božím Daru počítal s odstraněním cca 80 cm. mocné vrstvy v celé ploše kostela. To vyvolalo archeologický výzkum, který byl proveden formou exkavace a následně formou archeologického dozoru. Před zahájením vlastních prací provedla stavební firma průzkum pomocí georadaru a detektoru kovů. Georadar neprokázal výskyt podzemních prostor, což následně potvrdil i archeologický výzkum. Detektorový průzkum po skrytí barokní dlažby pak přinesl pouze nálezy hřebíků.
Archeologický výzkum nezachytil pozůstatky prvního kostela na Božím Daru. Bezpečně byla zdokumentována renesanční protestantská fáze kostela. Jedná se dlažbu nalezenou ve vstupu do kostela a pod kruchtou tvořenou nepravidelnými deskami hlušiny, dále o základy pilířů v lodi kostela. Při výzkumu nebyl nalezeny stopy po demolici. Můžeme tedy předpokládat, že renesanční protestantský kostel je skryt v hmotě svého barokního následovníka. Archeologický výzkum prokázal výrazné stoupání historického terénu jihovýchodním směrem. To způsobuje problém s interpretací archeologických situací v triumfálním oblouku a presbytáři kostela. Ty se totiž převážně zachovaly jen pouze v jedné vrstvě kamene, takže je možná záměna torz dlažby za základy konstrukcí. Pohřeb nalezený v kostele můžeme, díky neobvyklé nálezové situaci, datovat do rozmezí 1593 až 1772.
Bc. Jan Nedvěd
foto: archiv muzea
Literatura
Urban, M. 2015: Boží Dar a jeho nejen hornická minulost. Sokolov.
Urban, M. a kol. 2014: Horní města Krušných hor. 1. díl: Karlovarský kraj. Sokolov